V srbské metropoli Bělehradu se od 29. září do 3. října 2007 konalo 44. Mezinárodní setkání spisovatelů. Toto shromáždění je v této části Evropy nejznámější a nejvýznamnější, neboť vždy představovalo tribunu svobodného i kritického myšlení, výměnu myšlenek o událostech v literatuře ve všech zemích světa.
Pořadatelem význačného shromáždění je Sdružení spisovatelů Srbska, asociace autorů, která má dnes více než 900 členů a představuje největší společenství intelektuálů v Srbské republice.
Dosavadních 43 bělehradských Mezinárodních setkání spisovatelů se zúčastnilo více než 2000 spisovatelů ze všech končin světa, mezi nimiž bylo devět nositelů Nobelovy ceny.
Srbští spisovatelé se vždy zapojili do historického dění svého národa a usilovali svým dílem a intelektuální aktivitou pomoci jeho existenci a rozvoji. Také dnes, v době reforem a velkých společenských změn, se spisovatelé Srbska zapojili do všech proudů společenského dění, třebaže se srbský národ ještě nezbavil krizových situací a nepříznivých materiálních podmínek života.
Letošní 44. Mezinárodní setkání spisovatelů mělo velmi bohatý programy, počínaje kulatými stoly, v jejichž rámci si spisovatelé vyměňovali názory k nastoleným tématům, ale také podle vlastního volného výběru. Byly představeny četné knihy a antologie, konaly se literární večery, návštěvy kulturních institucí v Bělehradě i společné zájezdy do okolních měst, kde tvůrci vděčnému publiku přednášeli své básně - v originále i v překladu - a odpovídali na četné otázky přítomných, ale také se seznamovali s historií i kulturní minulostí řady srbských měst.
Vše začalo položením vavřínového věnce k pomníku srbského nositele Nobelovy ceny Ivo Andri?e. Po slavnostním zahájení a projevu Srba Ignjatovi?e, předsedy Sdružení spisovatelů Srbska (jeho projev zde rovněž přinášíme), následovala promoce dvoudílné Antologie srbské poezie 20. století v polském překladu Grzegorza Latuszynského, který zasvětil řadu let svého života, aby polským čtenářům zprostředkoval veliké bohatství a civilizační poslání srbské poezie.
Obzvláštní pozornosti se těšily literární večery jednotlivých zemí - spisovatelů Ruska, USA, Rakouska, Německa, Španělska, Chile, Číny a Argentiny. Zasloužený zájem vzbudily večery spisovatelů z jižní srbské oblasti Kosova a Metochije a rovněž večer spisovatelů srbské diaspory.
Novinkou v programu bylo představení básnických sbírek přeložených v uplynulém roce do srbštiny, jejichž autoři se bělehradského setkání rovněž zúčastnili. Jedná se o devět sbírek, které jsou již v prodeji v srbských knihkupectvích. Jejich autory jsou: český básník Karel Sýs, Loredana Pietrafesa a Angela De Leo (Itálie), Christian Teisl (Rakousko), Ivan Granitzki, Lubomir Levčev a Nikolaj Petev (Bulharsko), Alexander Taylor (USA) a George Vulturescu z Rumunska. Byly to večery opravdové tvůrčí satisfakce, neboť autoři poprvé spatřili svoje knihy a slyšeli překlad svých básní v srbštině.
Patří se ještě uvést údaj, že 44. Mezinárodního setkání spisovatelů v Bělehradě 2007 se zúčastnilo 50 spisovatelů z 21 zemí světa.
Nejzajímavější bylo naslouchat účastníkům kulatých stolů, když hovořili k tématům »Dnešní svět - moje literární dílna«, »Bertolt Brecht: Co je to za dobu, kdy rozprava o stromu je zločinem?«, »Tekuté krystaly nebo papír« a »Chci vám říci«. Byla to impozantní přehlídka myšlení a výzev, vyznačující se jednotící snahou, aby tento svět byl ze všech nejlepší, žil v míru a s co nejmenším zlem.
Přinášíme citáty trojice účastníků rozprav u kulatého stolu.
German Drogenbrot (Belgie, dnes Španělsko):
Na konci 19. století, v období romantismu, byla v Belgii, mé rodné zemi, příroda jedním z hlavních elementů poezie. Básník Guido Gezelle napsal překrásné, muzikální i mystické básně. Na druhé straně psát v současné době o stromech by byl hotový zločin, ostuda či zpátečnictví, neboť příroda ze současné poezie v Belgii i Holandsku zcela zmizela. Kam až sahá můj čtenářský přehled, existuje pouze několik zemí, jejichž básníci ještě stále jsou oddáni psaní o přírodě. Jednou z nich je Korea. Měl jsem štěstí tento poloostrov několikrát navštívit. Zvláště v říjnu je krása přírody natolik bohatá, že nijak neudivuje, jak je zastoupena v korejské poezii od dávných časů a že to platí i v současnosti. Sotva se najde Korejec, který by nedokázal zarecitovat pověstnou báseň Azaleas Kim So-Wola. Když jsem sestavoval Podzimní pahorky, malou antologii moderní korejské poezie, objevil jsem veliký počet nejlepších básní o přírodě, které jsou dílem moderních korejských básníků, jako So Chong-Ju, Pak Mok-Wol, Cho Byung-Hwa a další.
Rovněž v Japonsku, které je industrializované jako žádná jiná země, můžeme vidět, že příroda má v poezii své místo, nabízí mír duši i tělu, což je pro moderního člověka nanejvýš potřebné. Jak jsem již připomněl, poezie v Evropě už neoslavuje krásu přírody, ale pečlivě ji studuje a využívá prvky přírody více či méně realistickým způsobem. Báseň už neslouží oslavě přírody, nýbrž stojí ve službě poezie.
Ruben Palma (Dánsko):
Dánsko je velice rozvinutá země se silným vztahem k humanismu, země, která do kultury a umění vkládá víc peněz než většina zemí na světě. Její politika mně i dalším spisovatelům umožňuje, abychom rozvíjeli a financovali svoje kulturní projekty... naše stromy, o nichž tu hovoříme.
Brecht nepochybně využil svoji dobu, jak to činí většina lidí, originálním způsobem. Řečeno prostě - každá zkušenost je originální. Avšak pevně věřím, že jsme byli, jsme a budeme v každém okamžiku historie ohroženi temnem. Vždy budou existovat hloupost i fanatismus, které ve jménu nějakého náboženství či ideologie budou vyvolávat strach a utrpení.
Enrico Banjato, Itálie:
Již více než dvacet let provozujeme mimořádně úspěšnou kulturní a vydavatelskou spolupráci mezi srbskými intelektuály a spisovateli a spisovateli, kteří patří k vydavatelství La Valiza v Bari, k nimž se počítám i já. Založili jsme spolupráci, kterou charakterizuje veliké přátelství a vzájemná úcta, silný pocit bratrství spisovatelů a duchovního porozumění.
Jsa přesvědčen, že u všech zde shromážděných spisovatelů najdu pochopení i podporu, dovolím si ke svým nejsrdečnějším pozdravům přidat ještě slova krátké modlitby, která pochází od Svatého krále Stefana Uroše Třetího Dečanského: »Nepropadněme chudobě pomíjivých věcí, ani nezanedbávejme dar, který nám dal Pán života.«
K Mezinárodnímu setkání spisovatelů neoddělitelně patří Cena Povelja Morave - letos byla v městě Mrčajevci udělována již popáté. Obdržel ji český básník Karel Sýs za básnické dílo s přihlédnutím ke knize Tačno vreme (Přesný čas) a ze srbských spisovatelů Adam Pusloji? za celoživotní básnické dílo.
(Slovo »povelja« má několik významů - nařízení, rozkaz, výnos, charta, bula, výsadní listina, výsada, moc a vláda nad územím. Takže se konečně jeden český básník může nazývat vladařem nad krajem Moravským! Pozn. jh)
Bělehradské Mezinárodní setkání spisovatelů byl svátkem svobodného myšlení a humanistické vize tohoto světa. Příští rok se ve stejné době, v tomtéž městě, ale s novými náměty opět sejdou spisovatelé z celého světa. Jejich slova jsou autentickým odrazem současnosti.
Přeložil JAN HROBAŘ
Autor: DJOKO STOJIČIC
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |