VLADIMÍR NĚMEC
Země zamyšlená
Udeřit do tympánů
by došlo k probuzení
v tom slunečném ránu
a zabušit na zavřenou bránu
v celé zamyšlené zemi
Zahřmít dobrým slovem
když čisté svědomí se ztrácí
a prchá za obzory
jako plaší černí ptáci
v celé zamyšlené zemi
Rozeznít ryčné sirény
když nebezpečí již kvačí
zanechat přeludů jako hráči
i když život zdá se sladší
v celé zamyšlené zemi
Spolu opět zapět píseň písní
se souborem horkých srdcí
a odvážných myslí
v celé zamyšlené zemi
Podzimní den
Stromy ztratily své vlasy
a dále plešatí
ztratily aspekt krásy
a teď se studem rdí
Mrazivý vítr se rouhá
nesčítá přesčasy
déšť a kdejaká strouha
do cesty lehla si
V podzimním dnu se stýská
po teplém objetí
člověk není lecjaká břízka
jednadvacátého století
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |