Formátem, obálkou (červený název na černobílém fotografickém podkladě budícím zvědavost) a hlavně metodou asociativní konfrontace pásma dobových snímků a dnešního slovesného objevování zašlého už žití i živoření přimyká se PRAHA PŘED 100 LETY (BVD, Praha 2007) k Protektorátu ve fotografiích (ten vyšel předloni ve stejném nakladatelství). Už obálkou se však ty knihy na křídě i liší: zatímco Protektorát ohlašuje obálka montáží pěti snímků na šedivém pozadí protektorátní ulice, patrně Jindřišské, a čtenář tak už ví, že se mu dostane kaleidoskopického obrazu života okupací stále tříštěného, na obálce Prahy před 100 lety je jen jediná fotografie: pohled zpod gotického oblouku věže na Karlově mostě do ulice k Malostranskému náměstí a svatému Mikuláši: v popředí dvě elegantní dámy v kloboucích a s nerozevřenými deštníky pro případ deště v rukou, a na ulici za nimi už s dvojí tramvajovou kolejí, ale ještě bez výbušných zlotvorů, aut a motocyklů, postavy evidentně různého stavu, snad i policajt, koňský povoz, kdosi (důstojník?) na bílém koni, plátěné stříšky nad výlohami, nadmíru dobře čitelný firemní štít Občanské záložny, zkrátka průhled napovídající ucelený příběh pokojného, zvolna se modernizujícího města, které netuší, že ho čekají dvě světové války.
Autorská dvojice Miloš Hejduk / Karel Sýs se i v Praze před 100 lety, v tom Líčení pražského života slovem i obrazem, jak zní podtitul, skvostně doplňuje díky tomu, že oba se drží svého kopyta: text se neilustruje, sám má značnou evokační sílu, fotografie nevysvětlují, nanejvýš ironicky glosují; k obrázku z obálky, reprodukovanému na straně 162 (na protilehlé straně je snímek pisoáru nad Muzeem, tedy tuplované střetání vznešeného/elegantního s přízemním) text dodává: Krasavice k pohledání. Nejlepší jsou strany, kde se daří vyvést čtenáře ze sentimentu (jaký navozuje listování v albech) ke komice; tak na str. 140 jsou dva snímky: vchodu na WC a reprodukce reklamy pomády pro růst vousů, na protější straně je momentka zachycující slavného Rodina, jak ovšemže s bohatým plnovousem vychází z jakéhosi průchodu a šel by, kdyby v chůzi pokračoval na předešlou stranu, přímo k WC; aby si i méně bystrý čtenář užil, pod jeho fotografií se čte: Kam kráčíš, Mistře Rodine? Pod tím je navíc nezvyklý pohled na Daliborku shora...
Prahu zhruba před sto lety v její slávě, slavnostech i mizérii, bídě a bizarnosti, v proměně, kterou prodělává, když doznívající volání podomních obchodníků střídá hluk pouliční dopravy a když v ní pobývá Einstein a mihne se Edison (jaksi ve stopách pražského chodce Apollinaira, který je - výsada básníků - i do Prahy předešel), zachycují fotografie a reprodukce dokumentů v optické smršti, až přechází zrak. Textové pásmo, s údaji z něhož snímky korespondují i přes desítky stran (útržek se zárodkem Švejka je reprodukován na s. 69, píše se o něm už na s. 38; naopak celostránková fotografie Edisona v Praze se objevuje osm stran předtím, než o Edisonově pražské návštěvě píše Sýs), je takovým úžasným vírem zpráv i veršů, úryvků z pojednání i popěvků, citátů z klasiků i deklasovaných pramenů, seznamů, postřehů, údajů a výčtů z dobových novin, časopisů, reklam, kalendářů, že se z té různorodosti a ze surreálných sousedství všeho možného i nemožného až hlava točí.
A to je zřejmě autorský záměr. Absence rejstříku, ba i obsahu, jaká by v jiné knize tak nabité fakty o hospodách, sportu, asanaci, aviatice v Praze před sto lety, o módě, mostech i prvních autobusech i loďstvu, o potravě i těla i ducha a též třeba chtíčů, byla přímo zločinem, ale i do očí až bijící stránkový nesoulad mezi obrázky a textem a chybějící seznam pramenů (cituje se i Kukučín i Marenčin, Mrštík i Franz Kafka, a ještě co: z Kafky lístek, ve kterém pisatel linkuje příteli Maxu Brodovi program výletu vlakem v 6.05 z nádraží Františka Josefa - zpět lodí - do Vraného, Davle a Štěchovic), to vše činí z Prahy před 100 lety jedinečnou knihu básnickou.
Spolupráce Karla Sýse s fotografem básnického vidění je svrchovaně šťastná. Do řady Sýsových knih tak skákavého formátu od kolibříků až po rozměr velikých obrazových publikací, že je pitoreskní, když se ukládají do jedné police, vplývá Praha před 100 lety spolu s Protektorátem ve fotografiích a třeba s Prahou zezadu (ta, formátu méně než polovičního, vydaná dlouho po svém vzniku, vznikla zas v tvůrčí koprodukci s fotografiemi Františka Dostála) zcela přirozeně. Je to zatímní dovršení knižní řady, která započala před devatenácti lety Pražským chodcem II, pokračovala Kapsou, zmíněnou už Prahou zezadu a Protektorátem ve fotografiích; kniha kondenzát omamné dávné poezie města Prahy.
Loňský pražský Světový festival spisovatelů se konal ve znamení dada a je jen v řádu dada, že kniha, v níž pražské dada došlo svého nového zenitu a zazářilo jako snad nikdy dřív, s festivalem se těsně minula. Tak, tak.
Knihu Praha před 100 lety si můžete koupit nebo objednat ve Futuře za 299 Kč
Autor: MILAN BLAHYNKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |