Z náčrtu přednášky Čistá poezie
Mám-li býti spravedlivým a objektivním, musím konstatovati, že tento poetism v původním slova smyslu, ač je aplikován na několik českých básníků, týká se pouze svých původců, totiž Karla Teigeho a mne. Pokud se týče přechodného poetismu Jaroslava Seiferta, je něčím zcela odlišným od toho poetismu, na nějž myslil Karel Teige se mnou. Seifertův poetismus spočívá v podstatě na Seifertově metodě, již má od Města v slzách až po dnešní dny. Seifert je totiž programní básník v nejlepším slova smyslu. Má vrozený lyrism, jejž bych nazval, porozumí-li se mi dobře, hymnický či ódický. To znamená: Seifert používá skutečnosti jako záminky, aby se nad ní mohl rozezpívat buď smutně, či vesele. Báseň Ó wagons lits ó wagons restaurants je stejně ve své podstatě hymnem na svatební cestu, jako jím byl např. Slavný den ze Samé lásky či báseň Lenin z jeho poslední knihy. Má všecky charakteristické znaky hymnického básníka a jemný smysl pro vyjadřování programních svých úsilí, jak svědčí aforistické pointy jako: "Umění je mrtvo, svět žije bez něho", či "Jak je to krásné býti básníkem" anebo "pro smutek světa, můj drahý básníku, slavíci zpívají špatně."
Seifert byl kritikou špatně pochopen, neboť v něm nebyl viděn tento základní jeho naturel. Nemění směrů, mění náměty, a pro svou náchylnost k programnosti, jež je v základě hymnického rázu, dezorientoval své málo vidoucí analytiky. Čas od času popisným či zkratkovitým stylem je věren od počátku své básnické metodě. A to, co bylo u něho nazváno poetismem, stalo se omylem kritiků, kteří se dali másti některými Seifertovými náměty z T. S. F., které byly omylem pokládány kritikou za poetistické.
Ano, omylem. Neboť to, co mělo býti poetismem podle Teigeho a mne, nemá námětů.
(V nedokončeném rukopise přednášky Čistá poezie si Nezval ujasňoval pojetí, které pak zformuloval v Kapce inkoustu, svém příspěvku v Manifestech poetismu, 1928, a pak svými Margináliemi v prvním čísle Kvartu, 1930, kde v odstavci Optický klam: POETismus žádal, "aby byly konečně vráceny svým původcům podíly na tomto afiši"; otisk podle kopie, pořízené v šedesátých letech z básníkova rukopisu tužkou.)
Autor: VÍTĚZSLAV NEZVAL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |