Proč má společnost historické jméno Herodes? Inu, na jeho rozkaz byly v Betlémě při narození Ježíška vymordovány desítky nemluvňat. Bylo to kruté, ale dík tisíciletému vývoji přibylo krutých postupů, namířených proti nemluvňatům. Jde vlastně o civilizované mordování, neboť zavedené zákony budou rovněž postupně snižovat počet novorozenců. Proto i firma Herodes, nikoliv ovšem s ručením omezením, ale s ručením absolutně neomezeným. Jejím představenstvem je totiž současné ministerstvo zdravotnictví a čelnými reprezentanty jsou pan Julínek s panem Cikrtem, mluvčím tohoto úřadu. Dnešní nemluvňata se podle jejich nařízení (zákonů) kasírují - okamžikem odstřižení pupečníku se vybírá 60 korun! Nejsou-li peníze po ruce a dojde-li dokonce k několikadennímu zpoždění, může následovat exekuce. Samozřejmě se u nich provádí a platí různé nezbytné výkony kromě úpravy velkých a odstávajících uší, neboť pan Cikrt tuto šanci také promarnil.
Zaklínadlem se v českém zdravotnictví staly cifry 30-60-90, doslova magie, která rozhoduje nejen o nemluvňatech, ale o všech občanech bez rozdílu věku, zda se léčit nebo zda se neléčit. Není třeba se zabývat detaily, jak tyto "regulační poplatky" a další platby (při současné inflaci a drahotě) jsou nejen spravedlivé, ale i účelné. Avšak každý praktický ekonom ví, že se ke kýženým číslům, které mají doložit celonárodní význam, vždycky dostane: nasbírá a vyrobí mnohočetné propočty, jež následně vynásobí zásadním faktorem. Tomu se oficiálně říká "švindlfaktor" nebo "švindlindex" a už jsme doma. Třeba dokážeme, že zákony zavedené panem Julínkem a spol. (Herodes a.s.) jsou vynikající a pro ČR nezbytné, aby si zlepšila své mezinárodní postavení (dostali jsme se na 20. místo banánových republik).
Na dokreslení drobná příhoda (jež se traduje v jednom zdravotnickém zařízení), kdy záchranka přivezla stařenku, která za necelé tři hodny zemřela. Do celkového času, který jí byl věnován, se počítá i půlhodina na úpravy mrtvoly a překryvného prostěradla. Ovšem zafinancovat naše zdravotnictví i za tuto péči bylo nezbytné. Seškrtalo-li se pohřebné o 5000 Kč současně s rodičovskými dávkami (tzv. pastelkové bude zdrojem smíchu i po mnohých letech!), je potom naše situace ve stavu tak říkajíc "na pováženou". A proto nezbývá, než osvěžit se připomínkou klasiků (dávno zemřelých), třebas Georga Büchnera (1813-1867): "Zkusme sledovat myšlenky a slova až k tomu bodu, kdy se stanou skutečností. Podívejte se kolem sebe, toto všecko se nejprve vyslovilo!"
Nezbývá, než na pár vteřin zadržet dech a co nejpřesněji si uvědomit, co před nedávnem, na přelomu let 1989 a 1990, zaznělo z melantrišských balkonů. Není vyhnutí, než si mezi cinkotem klíčů a dalším halasem připomenout prvního polistopadového prezidenta Václava Havla: "Všichni chceme republiku sociálně spravedlivou, v níž nikdo nebude trpět existenční nejistotou, v níž nebudou strádat lidé postižení, staří, nemocní a zejména děti. Chceme, aby zmizely všecky ponižující přehrady mezi společenskými vrstvami, zmizí otroci a páni."
Ale neskutečné se stalo skutkem, k moci se dostali diletanti a místo realizace uvedeného, místo dobrého slova, jež se stává skutkem, máme skutečnost. Inu, zamyslete se, je vůbec možné, aby existovaly myšlenky vyjádřené slovy Václava Havla? Země byla nesporně přivedena do zkázy a problémů, stalo se mnoho negativního v rámci transformace a privatizace, což uskutečnilo pravý opak tohoto, co kázal pan Havel. Není nutné vzpomínat na jednotlivce z 90. let, stejně jako se za čas nebude vzpomínat na současné "dočasné celebrity". Pozoruhodné je pouze to, že tito "politici" výborně zvládli slovník sprostých slov (včetně Topolánkova shit). Škoda, že se slovo prdel vytečkovává, když zní mezi poslanci dnes a denně, kam se posílají anebo by se vzájemně nakopali. Ovšem Jan Werich pravil, že "prdel je v českém nadávání chrám. Umisťuje se všude, co se nám nepodařilo, posíláme tam nepohodlné nebo hloupé lidi a prdel dokonce vzýváme v zoufalství o pomoc". Pánové si mezi sebou říkají "vole, vole" a dámy "ty krávo". Moudří soudí, že to už lepší nebude.
Nicméně není mnoho nového pod sluncem. Naši současnou společenskou bídu popsal před mnohými lety opět jeden moudrý Němec a to Georg Heym (1887-1912): "Za sto let v Čechách bude stejně ubohá vláda, státníci, kteří by lépe splnili svůj účel jako nosiči plivátek než jako muži, kteří mají mít důvěru národa." Nejhorší na tom je, že buď špatně volíme, nebo lepší výběr nemáme a žijeme bez ideálů. J. W. Goethe dodal: "Na světě zbaveném ideálů a nosných ideí vládnou jen příšery". Asi ho to napadlo, když tak často jezdil do našich Teplic.
A tak pří svých flexibilních páteřích a klanění se Werichovu chrámu necháme si vládnout tuneláři, přeběhlíky a další chátrou, která touží příkladně po tom, aby se Fakultní nemocnice na Karlově náměstí změnila ve výnosný podnik typu Lidl nebo Albert.
Proto se upevňuje i akciová společnost Herodes. Ale už Nietzsche věděl, že "zkreslené a zamlčované pravdy se stávají utrejchem - jedem, který otráví mocné i podřízené". A proto, vážení, quo usque tandem? - jak ještě dlouho?
Autor: FRANTIŠEK KŘÍŽ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |