V dvanácti doprovodných programech nakladatelství Albatros, právní nástupce a. s., se na veletrhu Svět knihy 2008 vystřídaly autogramiády, např. o populárním Labyrintu literatury, autorská čtení, besedy s autory, cestovateli i beseda o »dechu, duchu a duši češtiny«, dětské tvůrčí dílny, pohádky a soutěže, např. o »nejhezčí báseň na téma poslaná sms-kou«. Vzhledem k účasti zvídavých gymnazistů, rodičů a učitelů (jen někteří gymnazisté utráceli peníze na pouťových atrakcích Výstaviště místo na Světě knihy) chyběla podle mého názoru reklama na existenci prvního vydání kompletního faksimile Fučíkovy reportáže, psané na oprátce (Ottovo nakladatelství, 2008). A tak se stalo, že ve IV. vydání zmíněného Labyrintu literatury (1982, 1997, 2001, 2008) pro čtenáře od 12 let obsahujícího na 7000 informačních hesel o naší a světové literatuře Julius Fučík »nezabodoval«. O Reportáži je opravdu jen zmínčička v žánrovém hesle »reportáž« se záhadným superminimem, že »... v původním a úplném znění spatří světlo světa až po padesáti letech«, a to snad jedině kvůli antikomunistickému rýpnutí o neúplnosti Reportáže vinou Komunistické strany Československa. Jinak by patrně byla zcela opomenuta.
Zato ve čtyřdílných Dějinách české literatury (Academia Praha, 2007, 2008 - představeny první tři díly) se realizovala »touha po svobodném vyjádření« úctyhodného týmu padesáti literárních vědců pod vedením Pavla Janouška kupodivu i v hesle Julius Fučík. Zejména ve II. dílu na str. 225 -226 je zcela věcně pojednáno o literárním díle Reportáž, psaná na oprátce včetně úplného vydání v nakladatelství Torst. O vydání faksimile v Ottově nakladatelství bude patrně zmínka ve IV. díle, resp. v dodatcích. Tyto nejnovější Dějiny české literatury se liší od předcházejících paralelním zařazováním »i špatných děl«, tj. těch spisovatelů, »kteří se ale dali do služeb komunistické ideologie a setrvali v nich až do uměleckého sebezničení«. Stačí zalistovat a hned je pozorovatelné škatulkování, jemuž se autoři marně brání - ovšem tentokrát ve jménu svobodného vyjádření.
Další pěstování kultu Julia Fučíka v »touze po svobodném vyjádření«, byť v ryze záporné reklamě, se tentokrát patrně na bookworld.cz nekonalo.
Autor: JANA VACKOVÁ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |