Pronikavá analýza rozvodového řízení převedená do prózy Avery Cormanem se dlouho udržovala na žebříčku čtenářské popularity. Kramerová versus Kramer, román a vzápětí film se skvělým Dustinem Hoffmanem umělecky přesvědčivě zobrazoval situaci před a po. Srovnatelný tématem a neméně úspěšný snad byl pouze román Johna Updikea Chceš si mě vzít?, o čemž svědčí fakt, že v bývalém Sovětském svazu se jeho náklad pohyboval v milionech výtisků. Nicméně, jak už naznačují názvy, autoři se v obou případech zaměřili na mikrokosmos rodiny bez výraznějšího společenského kontextu.
   To Ken Kalfus (1954) ve svém posledním románu společenský kontext nejen sugeruje, dokonce z něj dělá problém všelidský, tedy celosvětový. Tak se vedle Amerického snu, Americké idyly a Americké tragédie objevuje AMERICKÝ PROBLÉM (Euromedia Group k. s. - Odeon, 2007, str. 224, přeložil Richard Olehla), který je historií rozvodového roku, na jehož počátku zažily Spojené státy teroristický útok, jaký Amerika nepamatuje. Vedle reálných 2749 obětí měly být na seznamu i fiktivní hrdinové románu Joyce a Marshall Harrimanovi. On, protože pracuje v budově Světového obchodního centra, ona, protože má letenku na nechvalně proslulý let 93. Banální důvody způsobí, že se večer sejdou doma bez úhony... a nedokáží potlačit zklamání. Smrt mohla všechno vyřešit, takhle si musí ještě dlouhý rok ze všech sil škodit.
   Kalfus v kapitolách s názvy měsíců dokonale zvládá psychologii postav, nešetří lehkou ironií a stupňuje dramatické napětí. Když Joyce jednou po nekonečné prodlevě opustí koupelnu, vysekne Marshall své ženě kompliment: "Vypadáš výborně." Její reakce je následující: "Jdi do prdele!" zakřičela na něj. "Jdi do prdele! Táhni okamžitě a absolutně do prdele!"
   Když následně Joyce sebere manželovi poslední bankovku, kterou chce zaplatit, uleví si v zoufalém gestu. "Ty krávo!" vybuchl a vyrazil z restaurace.
   Neschopnost normální komunikace vede ze strany Marshalla k pokusu o sebedestrukci. Po svědomitých přípravách předstoupí před manželku a děti ověšený výbušninami. Se slovy Bůh je veliký sepne svorkami okruh. Když se nic nestane, nabídne se Joyce, že mu pomůže závadu odstranit. Než se jí to podaří, Marshall od svého úmyslu upustí. Manželka jej vypeskuje: "Ty nikdy nic nedotáhneš do konce. To je přesně tvůj problém." Marshall se stáhl do ložnice, zabořil obličej do polštáře a tiše vzlykal tak dlouho, až bylo povlečení úplně promočené.
   Román vrcholí rozvodem; výsledek je tristní pro obě strany. Marshall opouští byt, děti si může půjčovat. Stěhuje se do garsonky, kam se kvůli bezpečí vyplatí chodit za světla. Vysoké alimenty nebude schopen splácet a tím bude ohrožen byt zatížený hypotékou, v němž zůstala Joyce.
   Neradostné vyhlídky do budoucna autor spolehlivě kamufluje alternativní historií Spojených států. Válka s Irákem je opodstatněná, našly se zbraně hromadného ničení. Američané vítězí skoro okamžitě. Sametová revoluce postavila do čela země revoluční tribunál. Ten nechá popravit Saddáma Husajna. Vzápětí je polapen Usáma bin Ládin. Euforie Američanů dostupuje vrcholu. Vyšli do ulic... Marshall jako náhodou potkává své děti s Joyce. Ta se k němu důvěrně tiskne. Všechno by mohlo začít od začátku.
   Pro ty, kterým by se v uvedené frašce mohlo zalíbit, má Ken Kalfus poslední větu: Ten okamžik bude trvat navždy, nebo alespoň do té doby, dokud vše, co je v něm obsaženo, nebude s úplnou a konečnou platností zničeno.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)