Kdo se chce zviditelnit, leze na Mount Everest nebo se vydá (to ovšem s průvodcem a se psy, kteří cestu znají nazpaměť) na severní pól. Tahle teď už jen tvrdší turistika jde k duhu především všem možným médiím, jimž přece nejde než o senzaci, byť dost lacinou. Nad statečnou Češkou, která na pól dorazila po svých, a nad ní a dalšími čackými českými turistickými hrdiny se vynalézavě plesalo slovy, že na pólu zněla čeština. Co na tom, že se se svými ruskojazyčnými průvodci naši ani na pólu nedomlouvali česky, přece by nebylo dost in říkat, že tam zněla čeština a ruština. K jásání se přidal i Český rozhlas a pořídil s polární turistkou rozhovor. Byl to zážitek. Ta milá kurážná paní říkala "soustředít, "samozřejmňé", "jídlá", "čokoládů", "masá", "činký", "sluníčkó", "vrtulníkém" - a moderátorka, která snad s tou paní mluvila už před vysíláním, nejenže ji evidentně nepoprosila, aby se pokusila o mluvu méně trapnou, ale sama se jí malinko nakazila; že se dalo s tím něco dělat, ukázal jiný rozhovor s dotyčnou paní: Jan Kraus ve svém Uvolněte se... ji přiměl odpovídat stručně, nedovolil jí se rozpovídat, totiž posledními slabikami slov rozezpívat. Českému rozhlasu takové prznění češtiny zřejmě nevadí, medvědům při severním pólu je koneckonců asi srdečně jedno, jaká čeština tam zní, ale nevadí mu, ani když se mu takovou češtinou blahopřeje k jubileu. Hlavně že přeje nějaká ta celebrita, například "Katka Neumannová" (tak se představila), tj. ta paní, co si po úspěších v lyžování úspěšně kazí jméno svou mánií bezohledně a marnotratně zařizovat lyžování i tam, kde není žádný sníh. Ta Českému rozhlasu pogratulovala pravíc, že je to rádió, které ji provázeló celým životém, a pevně zadoufala, že to budé i nadálé stanicé její volby. Říká se, veřejnoprávní média mají přispívat ke kultivaci češtiny, ale Český rozhlas neví zřejmě vůbec, co by pro to měl dělat. Naopak, vrní sebeuspokojením, které skvostně vyjadřuje blahopřání jeho zaměstnance, rozhlasového lyrika Novotného, při každé příležitosti pašujícího do vysílání své neuvěřitelně chabé veršotepecké výplody: "ať ještě dlouho hřeje nás / blažená vlna rozhlasová."
Kdo má svou mateřštinu rád, toho ta vlna vůbec nehřeje, ale dopaluje.
Autor: T. L.
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |