Ještě se vracím k srpnu '68. Cítím čtenářské rozpaky a otázky - cožpak toho nebylo již řečeno a napsáno dost? Ano, nedá se upřít, že tomuto tématu byla věnována v našich médiích pozornost v míře nebývalé, přímo v rozměrech XXXL, ale přesto mi chybí jeden důležitý rozměr: A co Amerika? Postrádám informaci o postoji Washingtonu a Západu vůbec. Ale aby nedošlo k nedorozumění, mám na mysli časový prostor, který předcházel 24. hodině 20. srpna 1968. V tomto směru jsem zaregistroval pouze vyjádření amerického historika Edwarda Luttwaka na mezinárodní konferenci "40 let okupace" pořádané v Senátu. Měl prohlásit, že "obsazení Československa zeměmi Varšavské smlouvy v srpnu 1968 západní státy překvapilo", invaze měla být "velmi hladkou a elegantní operací" (Právo, 21. srpna 2008). Americký historik nepochybně zahrnoval do celkového překvapení také USA. Neřekl nic nového. Opakoval, co se tvrdilo v uplynulých desetiletích, jak byla tato vojenská operace před Západem utajena, že se něco takového neočekávalo a došlo k všeobecnému překvapení.
Tento postoj se mi nezdá věrohodný, řeknu přímo klamný. Jednak je to čistě laický pohled: Cožpak je možné tak rozsáhlou operaci, která se týkala takové masy ozbrojených sil, navíc zahrnující vedle Sovětského svazu ještě pět dalších států, dokonale ututlat? V rámci koordinace muselo být zapojeno mnoho dalších subjektů čistě civilních... Na zmiňované konferenci bylo uvedeno, že se akce pod krycím názvem Dunaj připravovala (plánovala) od 8. dubna 1968, podle historiků již od února 1968. To bych považoval za odpovídající časové vymezení pro tak závažnou akci, ale hned se vnucuje další otázka: A co dělaly zpravodajské služby? Neměly snad uloženo jako prioritní úkol slídit, co se připravuje, jak se připravuje a kdy akce bude spuštěna? Považuji za nemravné, kdyby tomu tak nebylo. Anebo máme považovat příslušné profesionály za tak neschopné, že nezjistili, co mají v Kremlu za lubem?
Využil jsem náhodného setkání s bývalým pracovníkem zařízení, kde přes jeho stůl a ruce (jak se nyní coby důchodce pochlubil) procházely tajné depeše naší zpravodajské zahraniční sítě a neudržel jsem zvědavost, abych se nezeptal: Kdy bylo známo, že k akci definitivně dojde?
Po chvíli přemýšlení řekl: To mohlo být asi deset dní před jednadvacátým.
Pokračoval jsem: Každopádně to nebylo až dvacátého, že?
Určitě to bylo dříve, bylo to těch deset dní a možná dva týdny.
V průzkumu jsem pokračoval a od pracovníka, který v oné době působil v Moskvě, jsem se dozvěděl, že na přesný termín byl ruským přítelem upozorněn v předstihu jednoho týdne. Z těchto i jiných informací nezvratně vyplývá, že o přesném termínu vstupu cizích armád k nám se v předstihu vědělo v odpovědných špičkách a co se vědělo v naší zpravodajské síti, to nemohlo zůstat utajeno ani před zpravodajci západních zemí včetně amerických a politické špičky ve Washingtonu - nikoli v předstihu pouhých hodin, ale mnoho dní a zřejmě i týdnů na Západě přesně věděli, co se v srpnu a kdy přesně v Československu stane. Utajit takovou věc nebylo možné také proto, že západní (včetně americké) zpravodajské služby měly své informátory přímo u zdrojů dění, jak jsme se o tom v průběhu let mohli přesvědčit. Navíc - to se také patří povědět, samotná sovětská strana měla zájem vědět, jak bude Západ na intervenci v Československu reagovat a byla zneklidněna, když nepřicházely žádné nepříznivé signály a proto byly využity oficiální kanály, aby americká strana byla informovala přímo. Brežněv mohl být v tomto směru klidný - k žádné podrážděné reakci Bílého domu nedošlo. Nebylo snad toto mlčení svým způsobem také pozváním či souhlasem k odstartování intervence?
Takže je nezvratné, že se na Západě v předstihu vědělo k čemu dojde, že pro jím podporované a opěvované Pražské jaro je připraven "tvrdý likvidační zásah", ale žádný vztyčený prst hrozící Brežněvovi v Kremlu se neukázal. Není to podivné, že všechno bylo ponecháno až napotom? A proč se tak důkladně zatlouká, že se vědělo řadu dní a zřejmě i týdnů, kdy dojde k bouři? Není to podezřelé?
Vnucuje se otázka: K čemu mělo a má takové tabu sloužit? Proč se na Západě s takovou důkladností a vytrvalostí zapírá, co se vědělo a je to ponecháváno v sejfech, které budou otevřeny až po nějakých 50 letech? Až fakta vychladnou a nebudou společensky nepříjemná? Odpověď je nasnadě. Mělo být vytvořeno přesvědčení, že srpen '68 je záležitostí, která se odehrála výlučně mezi Kremlem a Prahou, že šlo o "zardoušení Pražského jara bolševickým medvědem", čemuž demokratický Západ nemohl zabránit, protože něco takového neočekával - prostě byl "postaven před hotovou věc" a mohl reagovat až dodatečně! Tato verze je nepravdivá a prozrazuje, že šlo o připravenou léčku, která se podařila. Šlo o pečlivě připravený scénář k vyvolání těžké porážky prestiže socialistického Československa a autority socialismu ve světě vůbec. Nemohlo být silnějšího K.O. nejen pro mezinárodní komunistické hnutí, ale také pro mírové i demokratické síly, když se demonstrovalo, jak je Pražské jaro jako dítě "socialismu s lidskou tváří" odváženo v rakvi na sovětském tanku.
Západ si byl dobře vědom, že socialistické Československo je nedílnou součástí sovětského bloku, že se na této skutečnosti bez souhlasu Kremlu nic nezmění, a právě proto byl pokus o revoltu Prahy podněcován a všemožně podporován, aby vyústil až do vojenské intervence. První plánovači této akce nebyli v sovětské vojenské "kuchyni", nýbrž v antisovětských a antikomunistických centrálách Západu, kde přesně odhadli, k čemu dojde, až Pražské jaro překročí všechny meze "politiky možného" v podmínkách studené války a jak sovětská generalita uvítá příležitost, aby docílila toho, co jim po desetiletí prezident Novotný odpíral - umístit v československém prostoru vlastní vojenské základny. USA i NATO takovou eventualitu považovaly za přijatelnou, neboť zásadně nenaruší vojenskou rovnováhu sil v Evropě, ale daleko víc oslabí politickou a společenskou pozici nepřítele, což také bylo jejich prvořadým cílem.
Kdyby se pravda o pozadí srpnové operace hned vyjevila, značně by to snížilo cíl a efekt projektu, dokonce znehodnotilo. Jak by asi vysvětlovali naši pravicoví ordneři, že nás Amerika v srpnu nechala na holičkách, třebaže v Bílém domě předem věděli, k čemu má dojít? Místo energické demarše do Moskvy, aby zastavila vojenskou lavinu dřív, než přišel rozkaz ke startu, se naopak dbalo, aby se nestalo nic, co by mohlo Kreml odradit od intervenční akce, takže by jejich "geniální" plán propadl. Proto také ještě v předvečer 20. srpna je ve Washingtonu sovětskému velvyslanci bez jediné křivé grimasy děkováno za pozvání pana prezidenta k návštěvě Sovětského svazu, které je s potěšením přijato a termín bude diplomatickou cestou dojednán. Rozkaz k odstartování intervence v Československu mohl být vydán. Zatím se musí držet pod pokličkou, že hodina a den vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa byly ve velikém předstihu známy. Neprospělo by našemu vřelému přátelství a plnění závazků k "velkému bratrovi", jemuž jsme povinováni za nezištnou pomoc a podporu, poznat pravdu, že v srpnu 1968 nešlo o žádné překvapení?
Autor: JAN HROBAŘ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)