Rostoucí ekonomika, růst výroby a zvyšující se spotřeba je pro výrobce a obchodníky
dobrá zpráva. Ale na tuto skutečnost je možné a dobré pohlédnout také z jiného
pohledu. Většině z nich je jedno, jaké vlivy vyvolává rostoucí výroba na těžbu surovin,
na přírodu, na ekologii a potažmo na celý další vývoj civilizace. Ono totiž, jak známo,
všechno se vším souvisí.Vůbec nic nelze namítat proti výrobě zboží a všech dalších
potřeb člověka, pokud je skutečně potřebuje, potravin, které ho živí, strojů, jež mu
usnadňují práci a pomáhají mu žít v nesnadných přírodních podmínkách, odstraňovat
následky přírodních i jiných katastrof. Zboží a předměty, které mu život zpříjemňují a
dělají hodnotnějším, bohatším a smysluplnějším. To je také smyslem lidských aktivit a
snah po dalším rozvoji a naplňování jeho tužeb a přání.
Tak zvaný bohatý sever světa, a tam naše země patří, se dostal do stadia, kde se výroba natolik povznesla, že je schopen uspokojovat potřeby, tužby a přání lidí a celé společnosti. Ta společnost je spotřební, konzumní, ale ne všichni její členové mají stejné podmínky a možnosti své potřeby uspokojovat. A na takové právě číhají nenasytní obchodníci, banky a další. S velikou reklamou, hlasitými a viditelnými poutači nabádají, jen aby si "vážení" zákazníci a klienti koupili vše, co se jim líbí a tak bez velikého váhání, aby si splnili svá přání a vyrovnali se svým sousedům a těm "úspěšnějším", kupují na dluh, půjčují si od bank, od všelijakých firem a lichvářů. A nemusejí ani hned platit. Banky, obchodní řetězce i další "šibalové" jim půjčí. Kupte dnes a platit budete zítra, za rok a tak podobně. Lidé, nejen u nás, ale u nás je to nyní velmi rozšířené a oblíbené, kupují a kupují. Naše populace, rodiny i jednotlivci jsou v současné době zadluženy stovkami miliard korun.
Snadno se půjčuje, hůře se dluhy splácí. Potvrzuje to i stále větší počet exekucí, odklady splátek a zhoršující se situace tisíců rodin i jednotlivců, počet sebevražd a jiných neblahých konců, jako jsou rozvody, narušené mezilidské vztahy a směřování naší společnosti ne právě k těm opravdovým hodnotám.
Mezi bohatými a chudými se rozvírá propast, mezi těmi, kdo mají takřka vše, co je na trhu a co osvědčuje alespoň navenek jejich bohatství, úspěšnost a postavení. Ale ne všichni, co se mohou chlubit těmito majetky, na to mají. K těm patří ti chudší, avšak bohatí na dluhy a závazky, jež se táhnou za nimi.
Jednou z příčin je právě umně vyvolávaná poptávka, uměle vytvářené potřeby. Jsou to ve skutečnosti liché potřeby. Tento rys naší "moderní" společnosti je nelogický, přírodu devastující, lidem, národům a obyvatelům Země, civilizaci, národním i nadnárodním kulturám škodící. Lidé v bohaté společnosti nepotřebují všechno, co se nabízí a vyrábí.
A naopak v chudých zemích nemají všichni jejich obyvatelé ani ty nejnutnější potřeby životní, natož předměty, které by jim zpříjemňovaly a obohacovaly život.
Uměle vytvářené potřeby v bohatých zemích, a k těm naše země patří, jsou liché, deformující přirozenost člověka, jeho vlastnosti a charakter i mezilidské vztahy.
Masy vyráběného a vyrobeného zboží zahlcují naše domy, domácnosti, okolí, města i další prostory, které by měly být čisté, sloužící našim dobrým pocitům a pohodě. Zahlcují naše myšlení, povahy, narušují náš klid, rovnováhu, nadhled. To výrobcům a obchodníkům nevadí. Je zajímá především zisk, jejich obohacení a ten rozděluje lidi. Vývoj světa a společnosti je nerovnoměrný. Touha po zisku, penězích a tím i moci je podivně směrována. Povětšině tam, kde jsou hromady peněz největší. Humánní povědomí těch, kteří přemýšlí, to již v podstatě zmapovalo. Jsou to oblasti obchodu s drogami, zbrojní průmysl, farmacie, obchod s bílým masem, vykořisťování dětí a jejich zneužívání - pedofilie, drancování přírody, deštných pralesů i lesů, přírodních zdrojů ropy, plynu, aniž by byla přijímána odpovídající opatření k nápravě.
Přes všechny tyto neradostné skutečnosti existuje stále šance a možnost ovlivnit toto směrování světa a jeho vývoje směrem k pozitivnímu. Mohou to změnit zase jenom lidé. Ta většina, která vytváří materiální hodnoty a není deformována touhou po mamonu, která má v rovnováze myšlení a cit. Protože svět je hlavně pro tuto většinu stvořen a určen.
Autor: MILAN DUBSKY
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |