Město Frenštát pod Radhoštěm v letošním roce ke své reprezentaci vydalo knížku BESKYDSKÉ KOUZLO FRENŠTÁTSKA. Stalo se tak v rámci projektu Objevujte Frenštátsko aneb do Beskyd za aktivitami, zážitky a za kulturou. Kouzlo ještě tiskem vonící mně daroval autor výstižných textů, spisovatel a literární historik Libor Knězek.
   Je svůdné nazvat knihu obrazovou publikací, ale je tomu skutečně tak? Slovo je její nedílnou součástí. Slovo básníků a prozatérů, jakož i komentátora Libora Knězka, přeložené do tří jazyků. Obsah publikace je rozvržen v deseti kapitolách s pravidelnou rubrikou Faktum; ta připomíná významné osobnosti z Frenštátska, přírodu a památky.
   Předmluva je jakousi branou regionu. - Vzpomínka Libora Knězka na objevování rodného místa a kraje, kdy mu cestu do krajiny ukazovali Frenštátskem okouzlení básníci i místní literáti.
   Koho přesvědčivějšího si vybrat k uvedení do Krajiny než místního rodáka, spisovatele Josefa Strnadla?!... Libor Knězek pak řekami a horami oblast, o kterou půjde, vytyčuje. Když si prohlížím fotografie jarních květů, vybaví se mi předzahrádky vilek, kolem nichž se vracím z Velkého Javorníka, - sněženky, bledule a pastelové krokusy. Fotografie míst, která znám, mají atmosféru těch končin, jak jsem je navštívil za různého počasí a v různých ročních dobách a chytají mě za srdce. Je v nich duše těch, co je pořídili. Škoda jen, že se s nimi zachází bez většího grafického nápadu...
   K Historii jsem se dobral mj. přes vodopády Satiny. Jsou krásné a umělce inspirující, a tak se vlastně ani nedivím, že si k nim z Frenštátska pod Lysou horu odskočil. Kalivodův pohled na Frenštát z roku 1856 místo až mytizuje. Na střeleckých terčích jen o málo starších mě zaujalo, že nejvíce to schytal německý císař, zato na tureckého sultána si frenštátští střelci netroufali! Předválečné Horečky - tam bych chtěl být! Třeba u kávičky na terase hotelu Pantáta.
   Do současného Frenštátu bych se Liborem Knězkem zlákat nechal, ale stačí, že vím i bez něho o milé kavárničce v prodejně Tabáku na náměstí, ta mě sem vždycky spolehlivě přivede. Trefně je také představena dnešní Kultura a připomenuty návštěvy výtvarných umělců a literátů v kraji pod Radhoštěm. Že zlákal Mikoláše Alše, se možná ví, ale že v něm našel zalíbení i Jaroslav Seifert, ví už málokdo. A kdo zná Liebscherovu Valašskou madonu?... Evokuje jak biblické téma, tak zbásněné Valašsko.
   František Langer ještě před Knězkem přesvědčivě vykreslil Turistiku po okolních kopečcích: Nádherné výhledy, hora Tanečnice, hřiby a valašská slivovice v kdekteré chatě. Libor Knězek je věcnější: Uvědomujeme si vůbec, že Pohorská jednota Radhošť tu byla dřív než Klub českých turistů?... Sport Frenštátska se točí hlavně kolem lyžování; v r. 1919 ho připomíná František Horečka a o padesát let později proslaví Jiří Raška.
   Samostatná kapitola Frenštátsko je uvedena slovy Bohumíra Strnadla a jímavou fotografií podzimního podhůří. Představuje několik obcí regionu s významnými rodáky, historií a nelehkým životem venkovanů; svědčí o tom zmínky o vystěhovalcích do Ameriky.
   Knížka nás také zve k výletům, do přírody a za tradicemi. Končí netradičním obrázkovým sumářem.
   Kraj pod Radhoštěm láká k navštívení. Všechno je tu pěkně v kopě: Hory, horečky, karpatská příroda i podhorská městečka a duše krajiny ve slovesném umění i v dílech výtvarníků.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]