Obrys-Kmen č. 38 otiskl zprávu o konferenci letos na jaře s názvem Předcyrilovská slovanská písemnost a předkřesťanská slovanská kultura. Zabývám se touto problematikou už 50 let a vím o skutečně vědeckých i pseudovědeckých interpretacích vzniku slovanského písma. Vím také, že různé »konference« pořádají i diletanti a jejich výmyslů se chytají některé sdělovací prostředky. Nemohu posoudit, co ze zprávy je nezkresleným líčením výsledků konference a co způsobil špatný překlad či chybné referování; v každém případě je nutno některé teze otištěné v tomto článku uvést na pravou míru a říci čtenářům historickou skutečnost.
   Účastníci konference vyslovili nesouhlas s názorem, že Slované mají písmo teprve od 9. století, a podpořili názor, že již 8000 let př.n.l. vykopávky na území dnes srbském potvrzují existenci písma, které pokračuje dnešní azbukou (cyrilicí).
   Tento názor vůbec není nový. Spekulovalo se o tom v Rusku už v první polovině 19. století, kdy část slavjanofilů nemohla snést myšlenku, že ruské písmo vymyslel Neslovan mimo Rusko.
   Různá zdůvodnění se hledala a byla vyvracena, až se dnes někdo chytil nových vykopávek v lokalitě, kde se začalo kopat před sto lety a odkud již několik desetiletí víme, že tam byly nalezeny piktogramy z doby mezolitu (střední doby kamenné), jejichž tvar připomíná nám známé hláskové písmo. Tak dávno žádné dnešní evropské ani semitské písmo vzniknout nemohlo proto, že až do asi 12. století př.n.l. žádné písmo nebylo hláskované, vždy ideografické jako dnešní čínské anebo slabičné jako dnešní indické. Navíc vykopávky, tedy ani zjištěné piktogramy nevypovídají o etnicitě svých tvůrců. Dokud se lidé neživili převážně zemědělstvím, což bylo možné až po zhotovení kovových nástrojů k obdělávání, byli nuceni kočovat; přitom se etnika mísila, štěpila i spojovala. Nemůžeme proto tvrdit, že na území, o němž víme, že srbské je až od r. 1714 (do té doby žili Srbové jižněji, jejich kolébkou je Kosovo), vymysleli právě předkové Srbů (a nikdo jiný!) písmo, které přežilo 9000 let, aniž existuje z tak dlouhé doby jediná zpráva o tomto písmu či jeho záznam. Názor, že etruské písmo je jeho pokračováním, nelze dnes dokázat, je o tom víc hypotéz; zcela vyloučit musíme výklad, že »srbská cyrilice obsahuje 22 etruských písmen«, protože etruských původních písmen je 20. A představa, že Etruskové přejali písmo od Slovanů, vázne na skutečnosti, že Slované jsou jen jedna větev Indoevropanů, blízká Baltům, a dnešní vykopávky ve východní Evropě ukazují, že odštěpení Slovanů od předků baltských národů nastalo později než v době Etrusků. Mohlo by proto jít nanejvýš o převzetí baltoslovanského písma, ale jakého? Takové písmo neznáme! A o cyrilici víme, že její předlohou byla řecká majuskule (mnohá písmena mají tvar i význam jako v řečtině), o níž víme, že vznikla úpravou fénického písma ne dříve než v 9. století př.n.l.; Řekové zdokonalili písmo Féničanů a Slované zdokonalili písmo řecké. Důkazem tohoto postupu je způsob vyjadřování počtu ve všech těchto písmech; pro nedostatek místa jen uvedu, že arabskými ani římskými číslicemi Slované tehdy nepsali, číslice zaznamenávali původně řeckými písmeny, nad nimiž napsali vodorovnou čárku. Arabské číslice přejali Evropané, v tom i Rusové a Srbové až ve středověku, pravoslavné národy si je osvojily až počátkem novověku. O záznamu číslic vinčanskými piktogramy nevíme nic, neznáme ani významy těchto »písmen«; protože týž tvar písmene lze různě číst (písmeno C my čteme c, Románi K, Rusové S, Arméni Š atd.), nemůžeme z pouhého tvaru usuzovat na vývoj.
   Ale ta největší chyba účastníků konference je v zanedbání historie Srbů. V době cyrilometodějské jejich předkové nežili v lokalitě Lepenski Vir, ani předtím neobývali stále stejnou lokalitu (na podrobnosti není místa); není snižováním jejich kultury poukaz na hospodářské poměry někdejší Evropy, které měly stejný dopad na všechny národy. Popírat nomádskou minulost lidí v době kamenné a ještě mnohem později není urážkou; např. Gotové v 2.-6. století n.l. procestovali celou východní Evropu do Řecka, odtud přes střední Evropu k Severnímu moři a ještě až do Španělska, vše za nanejvýš půl tisíciletí. Proto názor o cestě Slovanů z východoevropské pravlasti, příp. z míst více na západ odtud (existuje mínění o pravlasti Slovanů mezi Odrou a Labem) do jejich nynějších sídel, tedy také na Balkánský poloostrov přibližně v 5.-6. století, v případě Srbů možná šlo o klikatější cestu a spojení více proudů v jeden výsledný, není něco, co »vymysleli nepřátelé«, aby nás před Neslovany »degradovali«. Řekové také nejsou domovem v dnešním Řecku. A to je to národ s pradávnou vyspělou kulturou! Mám dokonce za to, že právě dnes je třeba zdůrazňovat historickou skutečnost kolébky Srbů - nikoli Albánců! - na Kosovu, kde dokladů o jejich minulosti, pokud nebyly nedávno zničeny, je bezpočet.
   Banát v době osídlení Balkánu Slovany byl slovanský, ale tito Slované nejsou předkové Srbů; jsou to jiná plemena, vytlačená několika vlnami asijských nájezdníků do Panonie, kde se jim přežít nepodařilo.
   Je škoda, že někteří referenti vzpomínané konference o skutečných historických faktech (z neznalosti?) pomlčeli.

   Příspěvek vítáme jako podnětný přístup k dané problematice. Protože se tato konference má opakovat pravidelně, doporučíme pořadatelům, aby autora na jednání pozvali.
   red



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)