Ještě pár slov v návaznosti na Kunderův rozhovor s Petrem Prouzou, který se setkal s Milanem v Paříži a přivezl od něho vzkaz, zveřejněný v Právu. V rámci současných invektiv vedených proti Kunderovi mi stále častěji a důrazněji vyvstává vzpomínka mimo jiné na paní Mahenovou, která mne s ním seznámila. "Zdá se mi, hoši, že máte poměrně dost společných zájmů, jistě si porozumíte."
Nebylo náhodou, že Topolánkovi modří Ústav, který se měl zabývat "komunistickou totalitou", prosadili přes odpor opozice s takovým zpožděním. V polistopadové přetvářce roku 1989 bylo možno se dopátrat lustračních tajemství a bylo zřejmé, že materiály nejsou a nemohou být kompletní, že si je nové panstvo rozebíralo a odnášelo v proslulých igelitových taškách, které proslavily české občany v celé Evropě.
Netrvalo totiž déle než půl roku po zmíněné "velké revoltě", kdy Václav Havel, coby hlava státu a kandidát tajné spolupráce s StB, pravil: "Stalo se bezpočet věcí špatných, mnoho věcí se nešťastně zauzlilo. Celá lustrační historie, která se vleče a zauzluje nejrůznějšími způsoby, to je cosi, co nikdo nepředvídal a nikdo nechtěl. Mělo by to podle mého mínění skončit!" Avšak my právě teď zkoumáme, pročpak a jakpak "udával" své bližní Milan Kundera, nejznámější literát současnosti. Avšak německé totalitě se zmíněný Ústav vyhýbá, po dokumentech KGB se nepídí a po rozkradených souborech nepátrá.
Začalo to vlastně již trapnou komisí pro vyšetřování událostí 17. listopadu. Generál Vacek, předvolaný jako svědek, se usmíval, když vyprávěl a psal o svém vystoupení před vyšetřovací komisí. Přehlédl pány starší i mladší a spočetl si, kolik sedí v místnosti agentů Státní bezpečnosti či jiných zájmových skupin. Proto si nedělal iluze, jak vyšetřování skončí. Ostatně zasvěcenci věděli, že takzvaný revoluční masakr byl režírován StB, a že pánové v uniformách i bez uniforem patřili k jednomu sboru, a těm, jimž bylo "naloženo", bylo vyplaceno bolestné.
Členové nezávislé komise pro otázky lustrací (při federálním ministerstvu vnitra) vědí, že o některých případech se hlasovalo. O jednom konkrétním muži mezi námi usoudilo šest členů, že jej pokládají za fízla, šest dalších jej shledalo nevinným. Protože byl výsledek, jak by řekl fotbalový fanoušek, plichta, rozhodli nakonec, že agentem nebyl.
Mám však i své zkušenosti o jiných postupech, kdy se z kupy lží a hnoje vybudovala svatá pravda, na jejímž zpečetění se podílel sám prezident Havel.
Lustrace se prostě staly hrozbou - chceme-li uškodit. Vadí-li někdo politickým záměrům, tajemný kouzelník vytáhne z klobouku nového králíka. Také v okamžiku, kdy se schyluje k maléru, je lépe vyvolat nečekaný skandál, nakrmit bulvární plátky a denní tisk.
Možná mi nebudete věřit, ale abychom našli srovnání "Kunderovy nehody" s minulostí, tedy agenty (a že jich i Rakousko mělo nadměrně mnoho) jsme měli začít vyšetřovat někdy koncem sedmdesátých let minulého století. Tedy v čase normalizace.
Také Sabinu, autora libreta Prodané nevěsty, jeli čeští historici zkoumat do Vídně přibližně se stejným časovým odstupem, po padesáti letech. A některý z těch, kdo vyšetřovali agenta Sabinu, by zase nejspíše neuspěl u dnešního úřadu, jenž se zaměřuje na vyšetřování totalitních poměrů v Čechách.
Takže když se setkáváme s neznámem na politické scéně, hovoříme zpravidla o horním vršku ledovce, jehož podstatná a nejmasivnější hmota je ponořena pod hladinou. A tak díváme-li se na nahnědlou, bahnitou kupoli, která se vyjevuje nám, neinformovaným jedincům, můžeme jen zběžně odhadnout, jaké složení bude mít materiál potopený pod hladinou. Mohu vám však ono hlavní tajemství prozradit - je to samý hnůj, bahno a hlavně hodně sraček.
Nestojí nám za to, diskutovat a ztrácet čas s podvodníky a lháři. Nepřekvapuje mne, že se Milan nehodlá s nějakými plátky soudit. Škoda, pane Prouzo, že jste mu to neschválil současně s ujištěním, že jeho "causa" je pouze dalším z mnoha dokladů mizérie naší politické reprezentace a jejích přisluhovačů.
Ne však Češi, nýbrž hlavně modré celebrity si objednávají takovéto senzace, aby skryly své podvody a tunely.
Češi, Milane Kundero, si Vás a Vašeho díla váží.
Autor: FRANTIŠEK KŘÍŽ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |