Námořník z Jižního Města

   Když Samuel Taylor Coleridge v roce 1798 vydal svou Píseň o starém námořníku, nemohl tušit, že v dalekých Čechách, o nichž nic nevěděl ani sám Shakespeare a přisoudil jim moře, budou žít skuteční námořníci. Muž, píšící v roce 2008 v potupeném "Česku" pod jménem Gandalf Šedý, je jedním z nich. Dnes, zbaven loďstva, ale maje dosud pod nohama kymácivou palubu a nad hlavou Jižní kříž, píše pod domácími hvězdami jakousi bilanci. Bilanci velkého zklamání. Neboť Čechy nepřišly jen o hrdou flotilu, Čechy se staly sklenicí blátivé vody, v níž si každý, kdo přivandruje, omočí prst, nadělá vlnky a odtáhne do ještě lacinějších vod.
   V Coleridgově poémě plavci lají starému námořníkovi, že zabil albatrosa, který lodi přinesl dobré znamení. Když se však nebesa nepomstila a slunečné počasí se ustálilo, dávali mu houfně zapravdu: "Dobře mu tak, však byl to pták, co nosí dým a šeď".
   Gandalf Šedý rovněž vidí dým a šeď tam, kde si jiní namlouvají, že spatřují zářné konzumní zítřky. Neplýtvá optimismem, ale ani Coleridge jím neplýtval. Jeho poéma přesto nabízí jakési řešení: "Jak omámen a bez smyslů / šel ten, jenž zbyl z těch tří: / a smutnější a moudřejší / se vzbudil nazejtří."
   Ani Gandalf Šedý, jako pravý mořský vlk, neslibuje zelenáčům a svátečním suchozemským krysám hladinu jako olej. Má-li přijít bouře, on sám ji ohlašuje.
   Čtěte pozorně jeho knihu - slova v ní burácejí, kypí, bijí do zrádných útesů, a přece... Tam někde na konci svitne naděje, že - ač smutni - staneme se moudřejšími. Protože jsme si - stejně jako autor - nenalhávali vlastní osud.

   Úvod ke knize Gandalfa Šedého Jak jsem přestal věřit na zázraky, kterou si můžete koupit ve Futuře za 90 Kč

Autor: KAREL SÝS


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)