Přijíždím autobusem na náměstí v Kostelci nad Orlicí s povinností spálit hlavu Ludvíka S., vezu ji v kufru zabalenou do papíru.
Do okna mi padne pamětní deska: "Zemřel Ludvík S., ale žije v díle Karla S."
Desku dal zasadit profesor Votava z píseckého gymnázia, a jdu tedy do píseckého bytu do Tyršovy ulice, do kuchyně sbalené ke stěhování, a ukládám hlavu do nevelké zelené obálky k milostnému dopisu, který musím rovněž spálit, a kladu do trouby a zapínám ji a po chvíli otevřu - obálka je prázdná, jen na dně nalézám pár černých škvarečků, hlavičky ze spálených sirek, divím se, že obálka zůstala neporušená, a bojím se, že hlavu i dopis někdo ukradl, vlastně jsem se nepřesvědčil, že v papíru ležela, hnusilo se mi rozbalovat noviny, ale vzpomínám si, že jsem přece zahlédl šlachy a žíly a diody a rozdrcené lampy v ráně.
Vracím se na náměstí a na desce přibyla slova: "kousek odtud".
Svitne mi, že čin byl odhalen, a raději se probouzím.
Úryvek z knihy Kapsa
Autor: KAREL SÝS
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |