Neustále opakované proroctví o osudových osmičkách je již svým způsobem jistojistá fraška, která má připravit potenciální bezvěrce na vše předvídané i nepředvídatelné. Dle mého soudu byl minulý rok zatím snad nejbizarnějším za oněch uplynulých 19 let kapitalismu. Ale abych nebyl nařčen z obecnosti, naznačím na konkrétních případech proč! Hned v lednu náš otec zakladatel (ODS) a nový tatíček národa Václav Klaus ve svém novoročním projevu sdělil, že se naše republika a tedy i my všichni její občané máme nejlépe za období existence samostatné České republiky. To, že Republiku československou spolu s Vladimírem Mečiarem rozbil, již jaksi opomněl připomenout! Nu což, činím tak alespoň já. V platnost vstoupila první fáze Topolánkovy vládní reformy veřejných financí, která navzdory ODSácké smlouvě s voliči změnila kompletně dosavadní sociální systém. V prvních třech dnech nemocenské se zrušily jakékoliv dávky, snížilo se porodné a zavedly se poplatky ve zdravotnictví. Nikdo neotevřel, kromě pár kvákalů v hospodě u piva, hubu! Jirka Čunek, který by měl být dle mého soudu příštím prezidentem České republiky, uvedl na programové konferenci, že tradiční romská kultura je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a rozvětvené rodinné vazby brání sociálnímu začleňování Romů. Přišel s plánem pomoci sociálně vyloučeným Romům. Zástupci katolické církve podepsali dohodu o společném užívání katedrály sv. Víta. To, co jim komunisté kdysi oprávněně a správně vzali, jim tento režim opět vrátil! Ani justiční mafie nezůstala pozadu a protože se zde točí peníze, ne nepodobné těm v kasinech v Las Vegas, došlo k tomu, že v kauze "pět na stole v českých" zprostil soud obžaloby někdejšího tajemníka premiérů Zdeňka Doležela, obviněného z pokusu o podvod. Odvolací soud ale v červnu rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání. Ještě jednou budoucí prezident Jiří Čunek. Policie odložila jeho kauzu pro nedostatek důkazů. Kapitolou samou o sobě byla únorová volba prezidenta. Prezidentský kandidát Jan Švejnar oznámil, že spis jeho otce obsahuje podepsaný závazek ke spolupráci s ministerstvem vnitra z roku 1961. Složku zveřejnil na webových stránkách, aby zamezil diskreditaci. Uvedl, že neexistují žádné archivní svazky týkající se přímo jeho osoby. Na Pražském hradě začala volba prezidenta republiky. Po hodinách procedurálních sporů prosadili sociální demokraté, lidovci, zelení a komunisté veřejné hlasování. Vyostřily se tak vztahy mezi ODS a zelenými. Třetím a posledním kolem první volby 9. února Václavu Klausovi uniklo zvolení o jeden hlas (139:140). Po všech možných i nemožných výhrůžkách, dopisech s kulkami a podporou komunistických poslanců byl prezidentem republiky znovu zvolen Václav Klaus. Ve třetím kole druhé volby (opět veřejné) získal potřebnou nadpoloviční většinu 141 poslanců a senátorů. Jan Švejnar dostal 111 hlasů, Jana Bobošíková (nominovaná KSČM) odstoupila před volbou. Prezident Klaus uvedl, že žádné dramatické změny své politiky v příštích pěti letech nechystá!!!). Ihned nato ČR a USA přijaly ve Washingtonu memorandum vedoucí ke zrušení amerických víz pro české občany. Dokument vyvolal neshody s Evropskou komisí, podle které tím Česko narušilo jednotnou unijní pozici pro vyjednávání s USA. Česká strana odmítala porušení závazků vůči EU. Premiér Topolánek ve Washingtonu ocenil medailí bratry Josefa a Ctirada Mašínovy, vrahy nevinných lidí tohoto národa, čímž dokonale ukázal, jak si stojí současná česká politika ve vztahu ke svým občanům. Hned v březnu předal čestnou plaketu také Milanu Paumerovi, třetímu z členů skupiny bratří Mašínů. Jedna z mnoha vlastizrad, které se přičítají a jednou budou zúčtovány - to mi věřte! Václav Klaus složil prezidentský slib. V projevu zdůraznil, že možností daných ústavou bude i v budoucnu využívat opatrně a spíše konzervativně. Pokud to však bude potřeba, nemusí vždy postupovat v souladu s postoji vládních stran. O tom, jak svá slova myslel vážně, se můžeme přesvědčovat takřka každý den! Nedlouho po jeho přísaze přes 1000 lidí demonstrovalo v Praze proti výstavbě americké radarové základny v Brdech. V Afghánistánu zahynul první český voják (protože tam neměl co dělat!). Na začátku dubna sněmovna v prvním čtení udělala první krok k ratifikaci lisabonské smlouvy, která má reformovat instituce Evropské unie. Senát pak 24. dubna požádal Ústavní soud, aby přezkoumal soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem; iniciovala to ODS. Širší vedení vládní Strany zelených odmítlo výstavbu amerického radaru v ČR, aby ji ihned vzápětí podpořilo a to pod zástěrkou začlenění k projektu NATO. Na protest proti tomu samému americkému radaru obsadili členové organizace Greenpeace ve vojenském prostoru Brdy kótu 718, kde má radar stát. Armáda kótu vyklidila násilím 9. června. Topolánkova vláda ve sněmovně těsně 101 hlasy odrazila návrh opozice na vyslovení nedůvěry. Pro nedůvěru hlasovalo 98 poslanců z ČSSD a KSČM. Vládu opět zachránili Melčák a Pohanka. Katedrála sv. Víta patří státu, kterému ji přiřkl pražský městský soud. Církev se v září dovolala k Nejvyššímu soudu. V Afghánistánu zahynul další český voják, když terénní vůz hlídky zasáhla nastražená nálož. Další čtyři vojáci byli zraněni. Konference o protiraketové obraně se v Praze zúčastnil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. S premiérem Topolánkem se shodli na tom, že americká dohoda o radaru v Česku otevře novou kapitolu v úsilí NATO čelit hrozbám 21. století. Kat si s katem rozuměl. Protestní hladovku proti americké radarové základně zahájili aktivisté iniciativy Ne základnám Jan Tamáš a Jan Bednář; přerušili ji až 2. června. Na jejich protest navázalo zcela pokrytecky jednodenním půstem i několik politiků a osobností. Vláda také nečekaně (ovšem jak pro koho!) uznala nezávislost Kosova. Schválila hlavní smlouvu s USA o vybudování radarové základny v Brdech. Nedlouho poté demonstruje v Brně 2000 lidí proti Julínkovým reformám. Brzy také následuje hodinová výstražná stávka proti vládním reformám, která byla zřejmě největší protestní akcí po listopadu 1989. Podle ČMKOS se jí zúčastnilo 985 000 lidí a práci jich přerušilo 306 000. Součástí byl také protest zdravotníků. V červenci zdegenerovaný šlechtic a zmutovaná Američanka podepsali zvací protokol o umístění tzv. protiraketového deštníku. V ten samý den to na náměstích všech větších měst ocenilo na 4000 demonstrantů! Audit rodinných financí vicepremiéra Čunka nepřinesl důkazy, které by vedly k jeho odchodu z kabinetu; uvedl to vicepremiér Bursík (SZ) v České televizi poté, co se s premiérem seznámili se závěry. Co dodat? Ve vládě tak zůstal i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ), který splnil slib a audit zveřejnil. Auditoři však neměli kompletní spis, Čunek pak chybějících 700 stran doplnil (!?!). Poté uvedl, že tím pro něj kauza skončila. Vtip nebo parodie na Šmouly? Parlament schválil také novelu, která počítá se zvyšováním věkové hranice odchodu do důchodu po roce 2030 až na 65 let. Kolik nás takových důchodců asi bude? Zfetovaní, prochlastaní a obšťastnění ze životů, které žijeme...! V tu dobu také archiv bezpečnostních složek zveřejnil pomocné registrační protokoly bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR). V seznamech byla jména několika zákonodárců, jako Juraje Ranince, Waltra Bartoše a Tomáše Hasila (všichni ODS) a Pavla Ploce (ČSSD). Všichni tvrdili, že žádnou spolupráci nepodepsali. (Zajisté si je tam estébáci napsali sami.) V srpnu vypukl konflikt v Gruzii. Premiér Topolánek na příkaz Washingtonu prohlásil, že ČR podporuje úsilí Gruzie o územní celistvost. Na druhou stranu zde byl svatý Václav, který v Mladé frontě Dnes kritizoval Gruzii za rozpoutání konfliktu na Kavkaze. Dostal se tak do rozporu s názorem vlády, podle které konflikt vyvolalo naopak Rusko. Na konci srpna si Česko připomnělo 40. výročí srpnových událostí. Viníkem okupace Československa v srpnu 1968 nebyl ruský národ, ale expanzivní komunismus v Sovětském svazu, uvedl prezident Klaus. Podle Klause je nyní úkolem české společnosti překonat trauma ze srpna 1968, že prosazování národních a státních zájmů malé země je předem odsouzeno k nezdaru. Na začátku září vzniká trapná kampaň propagovaná neskutečným volem - Alexandrem Vondrou, s heslem "Evropě to osladíme". Ukazuje se také politika ODS v praxi na příkladu kauzy Morava. Další rána pro voliče a občany této země: Ministři obrany ČR a USA Vlasta Parkanová a Robert Gates v Londýně podepsali dohodu SOFA o podmínkách pobytu Američanů v ČR v souvislosti s plánovanou základnou. Vlastizrada a la rok 1968 se opakuje. Alespoň jsou známa jména těch, kteří se budou jednou zodpovídat! V ODS vrcholí boj o koryta. Na své korýtko má chuť kromě Mirka Topolánka také poskok všech lobbistů - Pavel Bém. V říjnu se pro někoho překvapivě (pro mne nikoliv!) ukázalo, že spisovatel Milan Kundera je obyčejný donašeč, který dostal za mříže svého kamaráda Miroslava Dvořáčka. Tolik k mravním ikonám. Blud a hnus číslo dvě. Václav Havel získal cenu Jaroslava Seiferta. Volby do krajů a senátu skončily triumfem ČSSD, ODS neobhájila vítězství ani v jednom ze 13 krajů. Volební účast byla rekordních - 40,3 procent. ČSSD vyhrála i první kolo voleb do Senátu: její kandidáti postoupili ve 25 z 27 obvodů, na Karvinsku byl Radek Sušil zvolen už v prvním kole. ODS postoupila ve 20 obvodech, KDU-ČSL ve třech, SNK ED ve dvou, KSČM v jednom. Sněmovna začala projednávat smlouvy s USA o zřízení radarové základny v Brdech a o podmínkách pobytu amerických vojáků na českém území. Nedlouho poté premiér Topolánek oznámil, že po prohraných volbách změní obsazení některých křesel ve vládě; jména neprozradil. Výsledek? Nestalo se nic! Naopak měl tu drzost přes tzv. obhajobu svobody, ale i amerického protiraketového systému, zahájit oslavy státního svátku. Na setkání u Hlávkových kolejích v Praze rovněž upozornil na hrozící návrat komunistů k moci, který umožnily výsledky krajských voleb. Na Národní třídě v Praze způsobili odpůrci radaru konflikt s lidmi, kteří přišli uctít výročí 17. listopadu. Výsledkem bylo ve skutečnosti to, že senát schválil smlouvy, které umožňují vybudování radarové základny USA na českém území. Podpořil jak dohodu o postavení základny v Brdech, tak dohodu o podmínkách pobytu amerických vojáků, kteří by na této základně (zbaveni všech daní a zákonů!) působili. Kongres ODS, který měl všem ukázat míru oné slibované sebereflexe, skončil zvolením Mirka Topolánka a jeho satrapů do čela strany. A tak ať žije změna a reforma po česku!!!
Autor: PAVEL J. HEJÁTKO
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)