Nikdo nemůže být tak ztracený jako ztracený ráj.

   Chrámová loď obdarovává své plavčíky věčnou službou ve strážním koši.

   Básníci vysoko v horách potřebují k životu jen tři věci: stádo bílých jelenů, mlhu nad řekou a kotlík vroucího čaje pro všechny.

   Ani nejlepší plastičtí chirurgové nedokáží vyhladit jizvy na duši.

   Tiskový mluvčí na konci své kariéry nedostává výpověď, nýbrž roubík do úst.

   Jaké jen může být druhé podání z druhé ruky?

   Z kočičího zlata jsou náhrdelníky lvic druhé kategorie.

   Z nevěřícího Tomáše neudělá gurmána ani kotlík předvolebního guláše.

   Pytláci si dodnes ze všech batohů a tlumoků nejraději kupují zase jen pytle.

   Nevím, zda mezi holubem na střeše a vrabcem v hrsti někdy vznikne bratrské pouto.

   Spisovatelé i nosiči slov se musí jednoho dne vypovídat. Když to na ně přijde.

   Trnem v oku může být i slovo. Ale na každé pohotovosti vás s ním vyhodí.

   Rybáři chycení v sítích jsou i nejmenším rybám leda pro smích.

   Cesta vítězství je lemována kříži. Stezka do vyhnanství básníky.

   Měl jsem špatný den, procedil Lazar mezi rty. Uletěly mi včely, utekla žena a k tomu všemu mám hrozný strach umřít ještě jednou.

   I slepci říkají: Jsi světlo mého života.

   Hrátky s čerty jako hrátky se slovy nejednou skončí v ďábelském skartačním přístroji.

   Eroze, i kdyby se tvářila jak jelimánek, je macechou exploze.

   Ten, kdo si dává do trumpety, smí hrát i na jiné nástroje.

   Rozdíl mezi rajským peklem a pekelným rájem lze ovlivnit úhlem pohledu.

   I básnictví může být nevyčerpatelným zdrojem šílenství.

   Sběratelé muchomůrek také hrdě prohlašují: Vydržíme až do švestek.

   Nekonečno si mezi ležatými osmičkami nevybírá.

   V porodních bolestech se rodí i půlnoční motýli.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]