Kritický klub Jana Rejžka se zřejmě nenazývá "kritický" podle slova kritika, protože neprovozuje činnost, která by se dala nazvat skutečnou kritikou, ale kádrovácké kráglování na jedné straně a bezostyšnou reklamu na straně druhé. Antibolševické agitky v podobě románů, her, "dokumentů", filmů, mazanic a hereckých výkřiků špatného svědomí vynášejí se v tom klubu vysílaném "z peněz daňových poplatníků" do nebe. Vše ostatní se podrobuje hledání nebezpečných hnid.
Slovo kritický je v pojmenování toho klubu už nepochybně odvozeno od slova krize, tak jako slovo klub napovídá, že se ze všeho povídání v něm vyklube víceméně křečovitá obrana světa a režimu, kde už je skutečně svobodný jen obchod. Ten svět a režim se slova krize ovšem až panicky bojí, říká krizi deprese, recese, a tak by se rozhlasový pašalík páně Rejžkův měl radši jmenovat klub Depresivní nebo ještě lépe Recesní.
Přesně podle pravidla popsaného v prvním odstavci se pánové Rejžek a Just nadchli novou "výtvarnou" exhibicí svého ideového a intelektuálního názorového pobratima Davida Černého, který se poprvé proslavil jako natěrač tanku osvoboditelské armády, a jako zkušení obdivovatelé císařových nových šatů se jali hledat v zoufale vypocených emblémech jednotlivých evropských zemí jakýsi humor a ve lhaní o autorství mystifikaci, jako kdyby se Černý humorem neoháněl, až narazil, a mystifikací nezaštiťoval, až byl usvědčen, že i zadavatele docela (s)prostě podvedl.
Je to umění a provokace, nadsázka i mystifikace k umění patří, zpívá komický sbor Černého obránců a pánové Just a Rejžek se postarali, aby jejich hlasy v tom sboru byly sakra slyšet.
Ale přihodilo se jim, že téhož dne do jejich pořadu zavolal posluchač z Čáslavi, nespokojený s tím, že se před časem nedistancovali od rozhořčení jiného posluchače nad bolševickou slátaninou, jíž nazval krkonošské pohádky Marie Kubátové v televizním Večerníčku. Pánové se ohradili, že bolševická slátanina není z jejich slovníku, a pan Just se ostouzeče zastal: "Není to můj slovník. Ale docela chápu, proč to ten člověk řekl. Protože ten seriál, tak jak byl vytvořen, tak vycházel z jistých stereotypů o zlých feudálech německého původu." Když posluchač namítl, že jde přece o pohádku, pánové Rejžek a Just, přátelé feudálů zvlášť německého původu, jali se o překot volat, že přece v každé pohádce není "tam ten národnostní", "není tam ten antifeudální a antinárodnostní osten".
Vida! "Umělec" Černý může ostny či přímo podpásovkami "antinárodnostními" hýřit na všecky strany, jeť umělec a k umění patří nadsázka a provokace. Lidové pohádce ve věrném převyprávění spisovatelky Marie Kubátové se však svaté právo umělecké svobody bryskně upře. To jen Bulhaři, Slováci a jiní nefeudálové zaručeně nikoli německého původu na rozdíl od milovaných feudálů německého původu (nejsme jim náhodou nějak zavázáni?) v Recesním klubu pana Rejžka ochrany nepožívají.
Autor: T. L.
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |