Vážený pane Rathe,
jednu kratičkou a dobře míněnou radu. Jste lékař a víte tedy, co to je potýkat se s patologiemi usazenými v lidském organismu. Asi jste ale nevěděl, že některé patologie postihují i organismy společenské, jako je politická strana nebo sdělovací prostředky. Jedna z nich by snad šla označit - nebyla zatím popsána a její výskyt se omezuje na poslední desetiletí - jako identifikační mánie.
Jakmile touto mánií postižená osoba zahlédne nebo zaslechne určité zvučné jméno, Julius Caesar, Marilyn Monroe nebo Adolf Hitler, okamžitě si je spojí s osobou, která dotyčné jméno pronesla a tuto osobu si s nositelem jména prostě ztotožní. Vzápětí se v ochořelém dostaví nutkavý pocit, že je třeba tuto osobu odstranit z dosahu veřejnosti.
Ve středověku prý byl častý inkviziční syndrom, nutkání co nejčastěji někoho ztotožnit s ďáblem. Pokud bychom si přiznali, že by tento ďábel mohl pocházet z Říše Zla, pak by inkviziční syndrom mohl s identifikační mánií souviset.
Dopustil jste se chyby, pronesl jste jméno Adolfa Hitlera a na ten šup z vás Adolf Hitler je. Že jste chtěl jenom poukázat na nějaké souvislosti s řešením hospodářské krize (pardon, ochlazení), není podstatné.
Nadále si však dávejte pozor, jsou jména mnohem horší. Ne abyste někde pronesl jméno Karel Marx, ten se totiž také řešením hospodářské krize zabýval. To byste teprve viděl! V televizi, kterou syndrom spolu s mánií už také ovládl, by vaší identifikaci s Marxem věnovali několikero Televizních novin a pořadů v Roce svobody - což je, jak jste si možná nevšiml, právě ten letošní.
A jsou jména ještě horší, takže kdybyste chtěl seznam, napište.
Autor: ZDENĚK FRÝBORT
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |