Kupodivu sudeťácký list Sudetendeutsche Zeitung (50/08) uveřejnil článek o publikaci Ruth Bondyové, které pražské nakladatelství Franze Kafky vydalo knihu Boží hody. Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě. Publikaci ilustroval Jiří Slíva a má 180 stran.
Ruth Bondyová se narodila v r. 1932 v Praze, jako desetiletá byla deportována do Terezína a v r. 1943 přišla do Osvětimi. Po válce se odstěhovala do Izraele, ale na českou vlast nezapomněla. Překládá do hebrejštiny četné české autory, jako Jaroslava Haška, Milana Kunderu nebo Jiřího Weila.
I v poměrném odloučení se ještě věnuje jazyku Židů v Čechách a také jejich příjmením. Oblíbila si vaření a napsala též výše uvedenou knihu Boží hody.
Sudeťáci v článku o Ruth Bondyové chtěli zdůraznit, že mezi pražskými Židy bylo prý více Židů se sklonem k Němcům než k Čechům, ale pozapomněli uvést, že tomu tak bylo do r. 1933, kdy se většina Židů nejen v Praze, ale i v ČSR stala čechofily, což Sudeťáci za okupace nebrali moc na vědomí, neboť pronásledovali obě skupiny Židů stejně.
Česky orientovaní Židé chodívali již za monarchie do kavárny Café Union na Ferdinandce (Národní třída); sídlila tam také Česko-židovská jednota. Rovněž Café Sport na Vinohradech navštěvovali česky orientovaní Židé. Otec Franze Kafky u své manželky v dotazníku přepsal označení "Němka" na "Češka".
Prof. Grulich nepíše, jak byli Sudeťáci horliví v pronásledování Židů: radostně sdělovali "Vůdci", že jejich město je bez Židů.
Autor: JAROSLAV LIŠKA
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)