Taky vám, milení, rozum ostává stát nad tema bláznivinama v počasí? Sněhu bylo letos jak šafránu, zem enem chvilečku a tenko pocukrovaná, jak koláče pro návštěvy na Hané, tak mně to připadá, že nám chce příroda ukázat zrcadlo lidského bláznění. V kalendářu zima, na polu zeleno jak zjara, ale eště mokro, tak je čas aj na čtení. Božka mi povidá: co sa ten Opavák nebo jak sa menuje, v tem Obrysu-Kmeňu tak moc čílí nad tým súkromým expresem ze Svinova na Prahu, dyž beztak, jak jej psali jejich mladí z Ostravy, je sice do jízdního řádu napsaný, ale nejezdí, těm podnikavcom neschválili německé lokomotívy, a oni sa umanuli na německé, ty by sem rádi dolifrovali, kšeft je kšeft; dyž možú byt skorem všecky noviny v německých rukách, proč by sa tady nemohly proháňat aj německé mašiny?
   - Nemožú, ozval sa Francek, kerý dělá u dráhy a uščuřoval sa, co sa baby daly do teho, čemu nerozumia; nemožú, nésú na naše tratě stavěné, musely by sa předělávat, aby šly dohromady s našema semaforama a závorama; a Němci by nejradši, aby aj na dráze šlo šecko po jejich, jak v březnu devětatřicátého, dyž nás vzali do ochrany; hned sa muselo jezdit vpravo. Dneska to nende tak lehko jak tehdá, na befél, a tak sa jako vyjednává, aby ich to moc nestálo a aj na dráze sa prosadili a ovládli ju, to potom možem na fabriku na naše mašiny pověsit cedulu: v likvidaci.
   - No ale oni nechcú všecky dráhy, enem sútěžit na tej, na kerej sa dá nasekat majlant, ne? zastala sa Božka takového súkromého podnikání, aj dyž dobře ví, kolik je v něm svinstva. Už aj ju to bere, jejich mladí si kdesi v Ostravě zřídili zastavárňu, a jak povídala Božka, podnikajú, až im hvízdá za ušima.
   Francek ju poučil: včil chcú jezdit enem na tej jednej trati a na něj v sútěži a našima dráhami bezpečně zvítězia; né že by byli tak dobří, ale že to mají spočítané: Českým dráhám ostanú enem ti, co jezdia za polovic, penzisti, mládež, invalidi, dyž ty bez nároku na slevu nalákají na slavné zaváděcí ceny, a České dráhy budú moct tak najvýš do konkurzu.
   - Ale to je daleko, teho sa nedožijem, utěšila sa Božka, kerá néni zlá, enem už trochu popletená zprávami, jak sa jejich mladým s tým frcem dobře zadařilo.
   - Nemysli, Božka, nemysli, spomeň si, jak to šlo v Přerově s tým dělnickým domem. Než sa na úřadě spamatovali, a to ani nemuseli zrovna byt kúpení, barák nebyl. A nebudú ani tratě, keré nenesú.
   Deň dva na to mně naša Lucka nechala tady číslo Reflexu, kde sa dává vina Českým dráhám, keré podle teho novinářa, co píše jak zaplacený tema umanutcoma do německých lokomotiv, majú velikánský strach z konkurence, a tak jej hážú klacky pod nohy. Považte, píše sa tam, Českým drahám není po chuti, že ten konkurent chce užívat jejich nádraží, nástupiště, haly, to šecko, co sa muselo postavit a co sa furt musí udržovat a čistit - a chcú, aby za to platil.
   Jak dyby bylo dneska co zadarmo.
   No, tady už neostává rozum stát, tady už žádného rozumu néni, tady to ten pisálek advokát svatého súkromého vyčínání fakt přepískl, jak říká vnuk Vinca. Od kerej doby sa konkurentovi dává co enem tak pro jeho modré oči? To je jak dyby konkurent, kerý si otevře obchod just hned vedlevá staršího zavedeného krámu a má ho v úmyslu dohnat na mizinu, eště žádal, aby mu nebohý súsed vyasfaltoval parkoviště!
   Potem sem si spomněla, že zrovna tak sá u nás dost často dávno koná. Nedostala tá Nova, dyž začínala, cosik - jak dárek na uvítanú - celoplošný, najlepší kanál? To sa to potom sútěžilo! Né že bych sa Českej televize, tehdá poškozenej, zastávala, šecky ty kanály sú jeden za osmnáct, druhý za dvacet bez dvúch. Ale to, jak si to linkujú súkromí konkurenti na dráze, to už néni žádné konkurování.
   Temu sa u nás říká cizopasení. To sú zkrátka ukázkoví paraziti. Tož si v tej Praze žite blaze!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)