Imigrační vlna, které se do Itálie hrne po moři i po souši, je doprovázena, zejména ve velkých městech, kriminalitou, loupežemi a znásilněními. Nově příchozí, kterých jsou desetitisíce, nemají možnost nalézt si obživu. Berlusconiho pravicová vláda, zejména pod tlakem Severní ligy, která je její částí, udělila souhlas k provozu tzv. hlídek. Jsou to dobrovolníci, pochopitelně především pravicoví, kteří "chrání" obyvatele před "cizinci", muslimy, Romy a Rumuny. Že je k tomu nemá láska ke spoluobčanům, ale možnost projevit svou xenofobii a rasismus, je nabíledni.
Něco podobného Itálie už jednou zažila za fašismu: hlídky chodily dům od domu a antifašistům lily do hrdla ricinový olej. Hlídky zažili i Židé v německých městech po nástupu nacismu.
Stát se nechává zastupovat skupinou občanů, kteří za něj vykonávají to, co by dělal rád sám, kdyby se kvůli tomu nedostal do křížku se zákonem, a nemohl být nařčen, že je na štíru s demokracií, kterou tak usilovně hlásá. Vládní teze je prostá: občané se už na to prostě nemohli dívat! Přemístíme-li se z Itálie do demokracií oplývajících Čech, nenajdeme tu sice zatím hlídky, jen pokusy o jejich ustavení, zato mnohem opatrnější předání toho, zač odpovídá stát, do rukou skupiny občanů, kteří se nezodpovídají nikomu.
V českých školách občas žáci souloží s učitelkou a žákyně si utahují z učitelů, prý je tu málo kázně a žádný respekt, takže je třeba agresivitu mládeže odvést tam, kde je jí třeba. Ta komunismus sice sama nepoznala, ale je tu někdo jiný, kdo by mohl nést za něco nějakou vinu? Někteří z nich mají třeba komunistu otce či matku komunistku! Takže nezbývá než obrátit se na ty, co jim mohou komunismus vylíčit ve správných barvách, protože proti komunismu bojovali. Budou chodit od školy ke škole a ze třídy do třídy, dokud školákům nebude všechno jasné.
Učitelé správný výklad historie nezaručují, proč by tam jinak chodili ti, co učitelé nejsou? Mluvila o tom někdy na konci února jedna z moderátorek pořadu Dobré jitro v rozhlase a na důkaz, že tito korektoři výuky jsou potřební, jednoho z nich přivedla k mikrofonu. Po tom, co řekla a bylo to jen několik vět, už zbývalo jen vyrobit identikit komunisty a rozdat jej školákům a školačkám.
Pan ministr nejspíš ví, že ve škole by se mělo pěstovat poznání a chování a ne nenávist, která s poznáním ani chováním nemá nic společného, také ale ví, že kdyby zasáhl ve vládě, jejímž je členem, potázal by se se zlou.
A bylo by po ministrování.
Autor: ZDENĚK FRÝBORT
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |