Pavel Petrov je členem Unie výtvarných umělců ČR - Praha, Mánes a Sdružení výtvarných umělců Vysočiny se sídlem v Jihlavě. Se svým dědečkem Karlem Bártou připravuje vydání sbírky inspirované Vysočinou, především dosud nezraněnou krajinou v okolí Javořice a Telče a Dačickem a Slavonickem.
PAVEL PETROV
Návrat vody
V jaru jsou ukryty
budoucí letní žáry
Voda z rybníků zaklíná
chomáčky bílé páry
(v nich mizí)
Však
věří
v časy
příští...
Ve vločce o hladinu
se tříští...
Obraz ze vzpomínky
Tuláci jdou
ze Země dlouhých stínů
Za zády mizí
rubikonů prahy
Obzor se rozechvěl
lopatkami mlýnů
Navigací
do kosmické dráhy
Na hrázi rybníka
V majácích dubů
skřípou letokruhy
Lucerny listů
mají krátký knot
V děravých vracích
pašeráků duhy
houslové klíče
zamkly linky not
Až ptáci doletí
k obratníku Raka
a Slunce vysvobodí z ledu
lastury jim poví
že u nás už se smráká
a nabídnou jim
malou kapku medu
Sněží
Jizvami v polích
co vypáraly pluhy
klikatí se k nebi
černobílé stuhy
V kamenech jež vězní
steny zbolavily
Do vzpomínek kraje
bílí jezdci vjeli
Podzimní erby
ztrácí ve spirále
Vysočina vítá
Severního krále
Na sklonku léta
Paprsky zlaté, zmuchlané do klubíček
hřebínek trav je stěží rozplétá
Korálek rosy, jak zatoulaný míček
na křídlech ptáků odlétá
Drahokam v perutích, šedou zónou krouží
než zkrvaví v zátoce červánků
Soumrak ho vyloví z akvarelu louží
pírko s rubínem, pak zmizí ve vánku
KAREL BÁRTA
Ranní
Plachetky netopýrů
zametly hvězdný prach
Potápí se můj koráb snů
a přesto nemám strach
Provázek tmy už sklouzl
z noční kladky
Svítáním opilý
přecházím můstek vratký
Podzimní voda
Podzimní voda nepospíchá.
Odněkud někam plyne - tichá,
zrcadlo hladké pro břízku.
Ta bělokorá parádnice
za jedno letmé podívání
dá třpytné vodě bez váhání
plnou hrst zlatých penízků.
Zimní večer
Šedivé znaky stmívání,
když den se nachýlí.
Posledním zábleskem
zajiskří střechýly.
Kosmické morseovce
naslouchá Andromeda
a hvězdnou dálnicí
putuje luna bledá.
Tajemný svit šeptá
do usínání...
Stopy ve sněhu
Šel tudy člověk.
Odkud šel a kam?
A jaké myšlenky
vířily mu hlavou?
Snad zde v létě kráčel
měkkou travou
a velmi rád
se v tato místa vrací.
Jako vracejí se ptáci
do rodných hnízd.
Byl známý, nebo cizí?
Dále nic, jen větru svist.
Za chvíli
stopy zmizí
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |