Firemní miniškolky a sousedská výpomoc

   Na toto téma jsme mohli sledovat v ČT2 (Události, komentáře) debatu dvou diskutujících: Evy Opravilové, předsedkyně Asociace předškolní výchovy, a Mariána Hoška (KDU-ČSL), náměstka ministra práce a sociálních věcí, moderátor: Daniela Drtinová.
   Učitelům v mateřských školkách se prý nelíbí nový návrh ministerstva práce a sociálních věcí na tzv. firemní miniškolky a také na státem placenou sousedskou výpomoc, podle níž by rodič, který se sám stará o malé dítě do sedmi let, mohl hlídat až tři další děti. Stát by zaplatil za každé hlídané dítě de facto státní chůvě 5000 Kč, a ta by je nemusela zdanit. Tolik moderátorka.
   Eva Opravilová upozornila, že existují potřeby dětí, které by měly být splněny. K tomu jsou podle jejího názoru zapotřebí jisté materiální, personální, hygienické, prostorové "a já nevím jaké ještě" podmínky. Tyto podmínky na základě už dlouholetých zkušeností splňuje systém předškolní výchovy tak, jak je nastaven. Poradní hlas Asociace předškolní výchovy by neměl být chápán jako spor učitelek a ministra, nýbrž jako varování před možnými riziky, jež z navrhovaného řešení vyplývají a která dítě ohrožují. Dítě potřebuje speciální individualizovanou péči, a už jen představa, že žena určená k navrhovanému ohlídání má kupř. čtyři děti různého věku, jimž musí zajistit bezpečnost a přípravu jídla, mohla by jen stěží vytvářet nějaký stimulační program a věnovat se jim individuálně.
   S tímto názorem lze jen souhlasit.
   Jiného mínění je pan ministr práce a sociálních věcí, jehož v uvedené rozmluvě zastupoval náměstek pan Hošek, totiž že "matku, vychovávající 3-4 vlastní děti (a takových matek je hodně) nelze považovat za nekvalifikovanou. Odborníkům je doporučeno prostudovat návrhy ministerstva,obsahující ještě spoustu jiných návrhů". A pan Hošek pokračuje: "Je třeba nabízet i jiné firmy služeb, protože už nemáme jednotnou výchovu, jako tomu bylo kdysi. A abychom měli jinou škálu možností, není to alternativa k mateřským školkám, čili není to totožné s mateřskou školkou. Ale je to podle toho, zda hlídá děti do tří let nebo nad tři roky věku. Zde je postupováno podle živnostenského zákona, ovšem podmínky nutno uzpůsobit tak, aby byly jednodušší nežli jsou pro mateřské školky, které jsou náročnější." (Vskutku podivuhodné vyjadřovací schopnosti některých našich politických činitelů.)
   Scestné názory pana ministra práce a sociálních věcí a jeho společenství nebudu raději nadále citovat, neboť předpokládám, že podobné roztěkané "reformy" školství nebudou veřejností akceptovány, což bylo zřejmé z SMS, uváděných během vysílané relace.
   Aby pánové těchto "reforem" prokázali jejich správnost, doporučuji jim, aby se stali jejich průkopníky a svěřovali do jimi navrhované "péče" svá dítka, resp. vnoučata.
   "Tvůrce" podobných školských projektů bych ráda upozornila, že pedagogika je věda o zákonitostech výchovy, patří tedy do skupiny věd společenských. Pan ministr a pánové produkující podobné "návrhy" vycházejí pravděpodobně z představy, že vychovateli k výchovné činnosti postačí osvojení zkušeností z vlastní vychovatelské (mateřské) praxe. Zapomínají, anebo vůbec neznají, že v pedagogice jde o tři základní pojmy: výchovu, vzdělání a vyučování.
   Naši pedagogickou vědu v minulosti úspěšně rozvíjeli pracovníci Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, vysokých a vyšších škol pedagogických, Výzkumného ústavu J. A. Komenského a mnozí naši vynikající učitelé všech stupňů škol za pomoci krajských a okresních pedagogických sborů a ústavů pro další vzdělávání učitelů. Vycházeli ze zásady, že je třeba výchovnou činnost neustále zlepšovat studiem pedagogické teorie, vybudované na nejlepších výchovných zkušenostech.
   To vše plnily, a zatím ještě mohou plnit, i když za podstatně složitějších podmínek, kvalifikované učitelky mateřských škol, jimž se dostávalo náležitého způsobu vzdělání na Pedagogických školách čtyřletým studiem včetně jednoroční řízené praxe na mateřských školách. Dosahovaly tedy úplné kvalifikace pro výuku dětí předškolního věku, tj. od tří do šesti let.
   Obsahem výchovy v předškolním období se poprvé zabýval už J. A. Komenský v Informatoriu školy mateřské, v němž podal ucelený systém vědomostí, dovedností a návyků, které mají být dětem vštěpeny do šesti let.
   Autorům podobných nesmyslných "návrhů" je nutno rovněž vysvětlit, že duševní vývoj dítěte až do dospělosti je rozdělen do několika věkových období, jež se vyznačují charakteristickými zvláštnostmi duševního života dítěte: věk nemluvněte (do 1 roku), věk batolete (1 až 3), věk předškolní (3 až 6), mladší věk školní (6 až 12), starší věk školní (12 až 18), věk mladistvý (18 až 21).
   Poněvadž předmětem diskuse byl věk předškolní, omezím se jen obecně na základy předškolní výchovy. V mateřských školách existovala, a zatím ještě existují, tři oddělení pro děti tří až čtyřleté, pro čtyř až pětileté a pěti až šestileté.
   Vzorný (byť socialistický) režim mateřských škol byl zodpovědně vypracován na základě zkušeností mateřských škol a podle odborných posudků hygieniků a pedagogů. To se týkalo nejen dobré životosprávy (pravidelná doba jídla, odpočinku apod.), nýbrž upevňování kulturně hygienických návyků dítěte. Pro posilování zdraví dětí, jejich pohybových schopností byly zařazeny do výuky pohybové hry, kladně působící na stav nervové soustavy.
   Hračky, podávané dětem v mateřské škole, byly přísně hodnoceny po stránce hygienické, pedagogické a estetické tak, aby hračka dítě upoutala a vychovávala ke vkusu a citu pro krásu. Hračky byly pod přísným hygienickým dohledem, aby dítěti neškodily, popřípadě je neporanily, jako je tomu v současnosti, kdy jsme prostřednictvím médií velmi často upozorňováni na možné nebezpečí zakoupených hraček.
   Mateřský jazyk dětí předškolního věku byl v mateřských školách rozvíjen a obohacován půvabnými veršíky Hrubína, Sládka i mladších autorů, písněmi a vyprávěním pohádek.
   Bez deklarací o pravdě a lásce, která zvítězila, byly pěstovány morálně-volní vlastnosti, jež dávaly základ pozdějšímu rozvoji povahových rysů dítěte, jako jsou čestnost, pravdivost, odvaha, skromnost, houževnatost a vytrvalost v překonávání životních překážek.
   Neúnavná kritika údajné čtyřicetileté devastace našeho státu předlistopadovým režimem už nezabírá; do popředí se derou fakta o ekonomických neúspěších, nezdarech, přehmatech v řízení, v justici a bezpečnosti, školství (které jsem tímto článkem měla na mysli především), zdravotnictví. Jde o nedostatky způsobené vládami z let 1990 až do dnešní doby.
   Více než bilionová zadluženost republiky nutí naše kapitalistické protagonisty k bezohledným zásahům už i proti těm nejmenším - budoucnosti národa.

Autor: JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)