Za Heydrichem stín - tak se jmenovala první dobrá kniha o atentátu na zastupujícího říšského protektora. Napsal ji Jaroslav Andrejs („Drejs“). Po něm „na Heydrichovi“ vyletěl na do nejvyšších sfér české non-fiction Miroslav Ivanov svou knihou Nejen černé uniformy, později přejmenovanou. Jakkoli o atentátu psali za ta dlouhá léta i mnozí další, nové zásadní dílo na toto téma se objevilo až loňského roku.
   Jeden z největších současných českých básníků (ne-li největší, troufám si poznamenat) Karel Sýs totiž napsal knihu AKCE HEYDRICH – PŘÍLIŠ MNOHO OTAZNÍKŮ, již vydalo nakladatelství BVD Čechtice, 2008, 231 str., obrazová příloha.
   Básník a literatura faktu? Jak se ukazuje, v Sýsově případě to jde velmi dobře dohromady. Věrný svým originálním metaforám, svému způsobu vyjadřování, jež plodí útvary, které jsou do tradičních literárních stylů nezařaditelné, svým smyslem pro paradoxy, děsivou anebo komickou realitu vyvěrající z absurdity, dokáže totiž Sýs dát pojednávanému problému kontemplativní rozměr a literatuře faktu tak jiný, až vyšší dimenzi.
   „Historie skončila, zapomeňte. Nechte historii spát,“ píše Karel Sýs hned v prvním odstavci. „Vítězům se zastaví hodinky na hodině jejich vítězství. Od té chvíle jako by běžel jiný čas, jenž vyhovuje těm, kdo doběhli první. Kdesi pod prahem však probíhá neslyšné odpočítávání, sbírají se docela jiné síly, roste nová netrpělivost. Dnešek je váš, zítřek je náš! - oblíbené heslo politiků. Ale i zítřek uplyne jako voda, změní se ve včerejšek a jako není nic staršího než včerejší noviny, vytrubované zítřky budou ještě o nějaký rok starší.“ Tato slova patří všem, nejen nacistům a jejich protivníkům, patří všem vítězům i poraženým, quasivítězům i pseudoporaženým, patří nám...
   Svou knihou o atentátu se Sýs vypořádává s náročnou výzvou, kterou si sám dal, aby se zabýval otázkami dávno položenými a dávno zodpovězenými - ale je tomu tak doopravdy? Vždyť ono vskutku „je třeba se vracet, každá generace potřebuje prožít uzlové body vlastní historie, uzly, které jsou naoko rozvázány a přece překryty novými zauzleninami. Včera se uzly vázaly stejně jako předevčírem a gordický uzel nebyl první ani poslední... Jen na chvilku podvázaly tepnu dějin, ale krev poté, co byly rozťaty, tekla jiným směrem.“
   Jak Sýs svým osobitým stylem dokládá, ani uzly, stíny kolem Heydricha a jeho smrti nebyly dodnes rozťaty ani rozehnány. Velmi podrobně se zabývá známými (opravdu?) okolnostmi příprav a průběhu atentátu, klade si otázky a úporně a poctivě se na ně snaží odpovídat (budiž poznamenáno, že je obdivuhodné, co vše musel při svém hledání prostudovat, ale nejen to, sám si ohmatat, přiblížit se, přičichnout...).
   Společně s autorem si můžeme lámat hlavu nad tím, kdo mohl stát za myšlenkou atentátu, jak se chovali jeho vykonavatelé v nacisty obsazené zemi, proč a kde se Heydrich zdržel na své cestě do osudné zatáčky, proč selhala Gabčíkova zbraň, proč se parašutisté na místě činu chovali tak a ne jinak, kam se poděla Heydrichova aktovka, naditá prý brisantními dokumenty... Ale můžeme i přemýšlet o realitě protektorátu, nejen o hrdinství odbojářů, ale i o masivním kolaborantství a zbabělosti.
   Sýs se také podrobně zabývá Heydrichem samotným a také zde se snaží přinést věci nové, nebo aspoň málo známé či jinak nazírané. Průřez ďáblem! Dozvíme se leccos o Heydrichově posedlosti svobodným zednářstvím, o posedlosti hraničící s obsedantní neurózou, o pozadí jeho přezdívky „blonďatý Mojžíš“, o jeho postavení v hierarchii mocipánů třetí říše. V této souvislosti Sýs připomíná také různé konspirativní teorie, související s geopolitikou a s rolí Karla Haushofera a jeho syna Albrechta (osud těchto dvou mužů by byl námětem pro samostatnou práci).
   Když Sýs líčí patologické vztahy mezi pohlaváry třetí říše (Hitler, Himmler, Heydrich, Canaris), stálo by možná také za to, pojednat o poměru Heydrich - Henlein. Jakkoli byl sudetský gauleiter ve srovnání se jmenovanými bonzy téměř bezvýznamnou figurou, byl to přece jen třetí nejvýznamnější nacista v hierarchii, panující v českých zemích (po Heydrichovi a K. H. Frankovi). Heydrich Henleinem z hloubi duše pohrdal a bývalý ašský tělocvikář měl před Heydrichem pocity králíka před hladovou krajtou. Však se také poté, co se dozvěděl, že Heydrich skonal, zpil v Liberci pod obraz.
   Svéráznou částí knihy je vylíčení sporu mezi již připomenutým Miroslavem Ivanovem a bývalým sokolským činovníkem a odbojářem Ladislavem Vaňkem; sporu, který se stal spektakulárním už koncem 80. let. Karel Sýs byl jedním z těch, kteří byli takříkajíc „u toho“ a jeho líčení je vlastně cenným svědectvím - mimo jiné svědectvím toho, že i uznávaný autor literatury faktu, jakým Ivanov nepochybně byl a zůstává, může mít nepřehlédnutelné šmouhy na charakteru...
   Kniha Akce Heydrich je jedním z nejvýznamnějších počinů soudobé české literatury faktu. Budiž Karlu Sýsovi přáno, aby přišel brzy s novými otázkami a odpověďmi na ně, či se alespoň odpovědět pokusil stylem sobě vlastním. Málo platné, za Heydrichem i před ním jsou pořád ještě stíny...

   Knihu si můžete koupit nebo objednat ve Futuře za 299 Kč

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]