Píšeme si
Miloslav Rejzl si tuto otázku položil v nadpisu svého článku v Obrysu-Kmeni č. 21/2009 a ihned si na ni odpověděl: „Každý člověk – bez výjimky – nosí ve svém mozku zakódovanou chromozómní knihovnu, která obsahuje veškeré informace o celém vesmíru.“ Dokonce prý i „rostlinná, zvířecí i lidská paměť existuje ještě před zrozením“. Také že „všechny atomy, molekuly a buňky mají v sobě zakódovány informace podobným způsobem, jakým jsou ukládány do našich počítačů“. A tento program podle autora „je řízen univerzálními zákony, jež můžeme nazvat Bůh, Univerzální mysl, Nejvyšší inteligence, Příroda – jak je libo“.
Tyto názory se ve filozofii už dávno souhrnně nazývají idealismem, zatímco skutečná věda, tam kde ví a nespekuluje, je vždycky materialistická. Nehledá principy, které kdosi do přírody vložil; hledá vlastnosti, jaké příroda a její součásti mají. Ví, že každý přírodní či lidský výtvor, jakmile vzniká, vzniká i se svými vlastnostmi, zákony a zákonitostmi, které vyplývají z podstatných, nutných, stálých a opakujících se vnitřních vtahů daného jevu i z jeho vztahů s vnějším prostředím. A spolu s nimi se mění, reprodukují se či zanikají. Žádný program, žádná univerzální mysl, jen nekonečné množství vnitřních i vnějších vztahů nekonečného množství součástí, z nichž některé jsou podstatné a určují charakter věci či jevů, zatímco jiné jsou méně důležité a vytvářejí odlišnosti všech jevů, zdánlivě totožných.
Miloslav Rejzl nám objasňuje i podstatu jasnovidectví. Je to prý „schopnost některých nakouknout do některých částí své chromozómové paměti“. A uvádí příklady: Např. Dante ve své Božské komedii podává přesný popis Jižního kříže, viditelného pouze na jižní polokouli a do té doby neviděné žádným Evropanem. Nevím, jak tento Florenťan nahlížel do svých chromozómů, ale vím, že Božskou komedii napsal někdy mezi roky 1307 až 1321, tedy pár let poté, co se jeho krajan, Benátčan Marco Polo, v roce 1295 vrátil ze svých cest po Číně a počal šířit informace o všem, co viděl a slyšel. A protože Jižní kříž je viditelný od dvacátého stupně severní šířky, který probíhá pobřežními vodami Číny, a čínští mořeplavci dokázali plout o hodně dále, dostala se informace i ke vzdělanému Dantovi do Florencie, Verony či Ravenny, ve kterých v těch letech pobýval. Kdyby stačilo nahlédnout do chromozómové paměti, udělal by to někdo jiný, v jiné době a na úplně jiném konci světa.
Podobně je to s argumentem, že anglický spisovatel Jonathan Swift žijící v Irsku do r. 1745 popsal vzdálenosti a doby oběhu dvou měsíců Marsu, ačkoliv byly objeveny až v r. 1877. Jenže dalekohled byl vynalezen už v r. 1608, astronomický dalekohled vynalezl Kepler v r. 1611, poté jej vylepšil Galileo, v roce 1671 vznikla Newtonova konstrukce a rok později Cassegrainova. Takže když už žil Swift, nekoukalo se do chromozómní knihovny, ale do dalekohledů. Pravděpodobně kdosi bez dostatečné astronomické autority, možná sám Swift, objevil oba měsíce, aniž to vzbudilo dostatečnou pozornost.
Logicky vzato, všechno musí být nejprve objeveno a až poté změřeno. Dějiny lidského poznání jsou plny příkladů, kdy něco muselo být objeveno či vynalezeno vícekrát. Ale o nahlížení do chromozómové paměti tam nic nenajdete.
Lidé nejsou naprogramováni již před svým zrozením, nejsou v nich uloženy kompletní informace o vesmíru či jejich osudu. Rodí se se svými vlastnostmi, schopnostmi, předpoklady i indispozicemi, které v nich společnost rozvine či potlačí, které poznají či nepoznají, využívají či nikoliv. Nenahlížejí do chromozómové knihovny, ale do materiálních a sociálních podmínek svého života, v nichž tápají i poznávají. Stanou-li se z vůle společnosti i své například lékaři, pak léčí a léčí; stanou li se spisovateli či novináři, pak píší a píší, a ve všech případech to má své zákonitosti, vzniklé z okolností, za nichž tak činí, i zvláštnosti, vyplývající z oněch předpokladů, s nimiž se narodili, a které částečně mění.
A tak je z celého článku nejpodstatnější ten druhý titulek: „Vlastně toho moc nevíme“. Ale to už pochopil Sókratés.
FRANTIŠEK LEDVINA, Kolín
Autor: FRANTIŠEK LEDVINA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |