Dvaačtyřicetiletý britský dramatik Joe Penhall je dnes ve své zemi velmi populární, má úspěch u diváků i odborné kritiky, což dokládá řada významných ocenění, mezi nimi i cena Laurence Oliviera. Jeho hry se převážně věnují partnerským a rodinným vztahům, autor se často zajímá i o problematiku psychicky nemocných a bolestných souvislostí jejich existence s běžným životem společnosti. Penhallova nová hra KRAJINA SE ZBRANÍ (londýnskou premiéru měla roku 2007) se rovněž vyslovuje k velmi zásadnímu a aktuálnímu tématu, k odpovědnosti vědce, jehož vynález stoprocentně účinné vražedné zbraně může posloužit k úspěchu protiteroristického tažení, zároveň však může být zneužit i k jiným cílům, k ovládnutí nepohodlné části společnosti.
   Dramaturgie Dejvického divadla se dlouhodobě zajímá o podobně vyhrocená a konfliktní témata, Penhallova hra se tedy na zdejší jeviště nedostala náhodou. I když svou stavbou a úrovní dialogů se nemůže vyrovnat obdobně zaměřeným dramatickým dílům autorů zvučných jmen zejména v padesátých a šedesátých letech, přesto je hlasem potřebným a nutícím k přemýšlení. Oblíbený dejvický herec Martin Myšička se tentokrát ujal poprvé režie představení a soustředil ji k důrazu na herecké výkony, psychologicky dokonale propracované, vzájemně dobře sladěné a přirozeně oscilující mezi komikou a tragikou střídajících se situací. Pro protagonisty (Pavla Gajdoše v roli vynálezce Neda, Jaroslava Plesla – jeho bratra Dana, Simonu Babčákovou hrající obchodní ředitelku firmy, která má zbraň vyrábět, a Ivana Trojana představujícího agenta tajné služby) je nejpodstatnější zvěrohodnit závažné téma, předvést, v jakém poměru je snaha po udržení kariéry a úsilí ubránit vlastní svědomí a skutečný smysl svého života. Takový konflikt řeší Ned, vynálezce létajícího zařízení, které se dá naprogramovat tak, že může vyhledat a zneškodnit konkrétního člověka, a o něž nemá zájem jen Nedova mateřská letecká firma, ale i na ni napojené ministerstvo obrany, a dále americké tajné služby a izraelská armáda.
   Co se stane, když prodejem patentu nad ním ztratí zcela a definitivně jakoukoli kontrolu, jak bude žít s možností, že jeho objev bude zneužit?
   Problematická je i kariéra bratra Dana, zubaře budujícího svůj blahobyt sporným omlazováním tváří svých pacientu jedem botoxem. Ten si však nepřipouští nějakou vlastní odpovědnost za budoucí osudy lidstva.
   Nedovo vnitřní drama vynikne zejména v konfrontacích s protivníky, obchodní ředitelkou firmy a agentem tajných služeb, využívajících své profesionální dokonalosti, projevující se dobrou znalostí psychologie, ale též využíváním demagogie, vlasteneckých frází, nejrůznějších triků, slibů i výhrůžek. Ze střetu vychází Ned zdravý a hmotně saturovaný, je z něj už ale jiný člověk, zpracovaný a potlačený mašinérií manipulace. Prostor pro kladení otázek i tak zůstává.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)