„Zkameněliny z mé sbírky z české země pocházejí, české zemi nechť náleží,” napsal do své univerzální závěti budoucí světový paleontolog Joachim Barrande, pocházející z jihofrancouzského městečka Sangues, kde se 11. srpna 1799 narodil. Ano, tento ponejprve absolvent studia silničního a mostního stavitelství v Paříži, poté úspěšný student přírodních věd, ale rovněž pozdější učitel a vychovatel vnuka francouzského krále, stal se nakonec zakladatelem české paleontologie.
Vír červencové revoluce v roce 1830 připravil francouzského krále o trůn a ten velice brzy využil nabídky rakouského císaře Františka I. přestěhovat se do Čech. S ním přišel na Pražský hrad také J. Barrande, ale dlouho zde nepobýval, neboť jeho názory prý nebyly vhodné k výchově mladého prince.
Mladý Barrande se v Čechách postupně seznámil s Františkem Palackým, Josefem Dobrovským, Antonínem Fričem a dalšími představiteli české vědy. Jedním z nich byl také hrabě Kašpar ze Šternberka, mecenáš přírodních věd, který Barrandemu dopomohl k místu hlavního inženýra pro výstavbu Pražsko-plzeňské koněspřežné dráhy. První spojení s Prahou mělo směřovat na Křivoklátsko do oblasti Skryjí, místa spojeného s nálezy zkamenělin trilobitů a další do té doby neznámé fauny. Stavebníci a kameníci z lomů se tak stali spolupracovníky hlavního inženýra. Jeho pětipokojový byt v Praze začal být nacpán bednami se zkamenělinami a kuchyň se proměnila v pracovnu. Jen tak mimochodem, tehdy skutečně vybudovaný úsek tratě byl druhou železnicí v Čechách, ale stejně tak v celé Evropě! Železniční spojení mezi Prahou a Lány fungovalo již od podzimu roku 1830. Bývá hezkým zážitkem projít si i dnes lesní cestu, kudy kdysi koně táhly po kolejích vozy naložené dřevem z okolních lesů.
První putování a výlety J. Barrandeho z Prahy směřovaly za Újezdskou bránu směrem ke Zlíchovu a dál až do Prokopského údolí. Zde měl nalézt dvě zkameněliny a o jeho dalším nasměrování bylo tak rozhodnuto. Les kryje obec Skryje, ale v okolí, včetně oblasti Týřova v údolí Berounky, nabízel úžasné objevy. Byla již zmínka o Újezdské bráně stojící v blízkosti bytu v nárožním domě v dnešní Vítězné třídě a ulici Újezd (čp. 419/15), kde Barrande přebýval a z něhož měl výhled do strání Petřína. V blízkých Újezdských kasárnách se narodil spisovatel a básník Jan Neruda, jehož rodiče zde provozovali kantýnu. Barrandovu domácnost obstarávala matka spisovatele Nerudy Barbora a ta ho rovněž naučila českému jazyku. Kuchařka Barbora byla pro Barrandeho Babette a jednoho z trilobitů později také na její počest nazval Babinka prima.
Nahromaděné sbírky Barrande vědecky zpracovával a publikoval v celoživotním díle o 22 svazcích a 6000 stranách. Stal se uznávanou vědeckou kapacitou a každým rokem zajížděl do rodné země - do Paříže na zasedání Francouzské geologické společnosti.
Barrandeho sbírka obsahující téměř 300 000 tisíc zkamenělin umístěných ve 1200 bednách skončila jako dědictví v Národním muzeu v Praze. Navíc Barrande věnoval peněžitý dar
10 000 zlatých k dokončení svého životního díla Silurský systém středních Čech.
V Národním muzeu je nyní umístěna Barrandeho busta na čestném místě. Světově uznávaný vědec svou náklonnost a sympatie k místu svého žití a k českému národu vedle latinských názvů zkamenělin dokázal i vymýšlením půvabných českých označení – Kropenatý ocásek, Vlasta, Pantáta. Jeden z nálezů poznamenala také opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Nese totiž název Panenka vendita.
Joachim Barrande zemřel ve věku 84 let nedaleko Vídně, kam v podzimních sychravém čase přicestoval navštívit nemocného přítele a cestou ho přepadl zápal plic. Slavný paleontolog zemřel 5. října 1883 a jeho hrob se nachází ve městečku Lanzenkichen. Hrobka je prý v nedobrém stavu, a tak by náš kulturní stát, univerzální dědic jeho díla, mohl hrob upravit a zčitelnit označení.
Již od roku 1884 lze na skále za Zlíchovem a nad tokem Vltavy spatřit desku s Barrandovým jménem. Celé geologické území mezi Prahou a Plzní bylo na jeho počest nazváno Barrandienem. Vědcovo jméno nesou filmové ateliéry, vilová čtvrť, ale rovněž chátrající a ohněm poničené restaurační terasy, které jako by připomínaly neutěšený stav místa jeho posledního spočinutí. V roce 1969 byla na zmíněném nárožním domě odhalena pamětní deska s bustou paleontologa zamilovaného do českých trilobitů, od jehož narození letos uběhne 210 let.
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |