Literární vědec Pavel Vašák, známý svou soustředěnou pozorností na dílo Karla Havlíčka Borovského a zvláště od osmdesátých let minulého století svými pracemi o nejslavnějším českém básníkovi K. H. Máchovi se objevil nyní se svým 2. doplněným vydáním knihy ŠIFROVANÝ DENÍK KARLA HYNKA MÁCHY, který nezůstane jistě bez pozornosti čtenářů. Vydalo ji bystré a koncepční nakladatelství Jiří Tomáš – Akropolis 2009. Dílo navazuje na předchozí Vašákovy práce – Metody určování autorství (1980), Literární pouť Karla Hynka Máchy (ed. příprava spolu R. Havlem) až po novější práce Textologie: teorie a ediční praxe (1993) a Pouť litoměřická, pouť česká (1997). Sám autor v závěru nové knihy uvádí mj.: „V souvislosti s prací na knize Metody určování autorství (1981) jsem z originálů dešifroval za pomocí matematické lingvistiky Máchův částečně dešifrovaný deník z roku 1835. Způsob dešifrace jsem do knihy nezařadil, neboť by neměla smysl bez zveřejnění deníku. To jsem nepovažoval s ohledem na Máchův kult za možné a vhodné. Navíc bylo nutno analyzovat Máchův vstup do české literatury (Literární pouť Karla Hynka Máchy, 1982, 2004), genezi Máchova kultu (Česká pouť Karla Hynka Máchy 1999) a smysl šifrování v kontextu romantismu. Po roce 1990 jsem byl několikrát vyzván k publikaci deníku, včetně jeho šifer, což jsem odmítal, stále s ohledem na Máchův kult. Názor jsem změnil po analýze dosavadních oficiálních, ilegálních i zahraničních publikací deníku, neboť jsou založeny na ne vždy přesné dešifraci z dvacátých let 20. století a jejich zřetězených opisech. Nevyznačují v úplnosti a přehledně šifrovaný text a nerespektují Máchův způsob psaní. Deník je nově zasazen do širších souvislostí romantismu a zároveň je poprvé publikován a dokumentován soudní spor kolem Máchových šifer.“
Publikace prof. Pavla Vašáka kromě zmíněného rekonstruuje literární a společenský zápas o šifrovaný deník (Jakobson, Nezval aj.) na základě dosud neznámé korespondence (Janský, Jakobson). Ojedinělá a poprvé publikovaná je i rekonstrukce soudního procesu Janský-Brouk, nakladatel Jirsák, v souvislosti se sborníkem surrealistů Ani labuť ani Lůna. Výrazná pozornost je věnována také dosud opomíjené Máchově snoubence Lori Šomkové, čtenář se seznámí s jejími životními osudy po Máchově náhlé smrti. Autor Šifrovaného deníku Karla Hynka Máchy navazuje na badatelství Jakuba Arbese, vnímá kontext „deníku“ v souvislosti s podobnými zápisy světových romantiků.
Vašák nezapře svá studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK, svá domácí a zahraniční bádání. Při jeho vybavenosti a poznání si člověk jenom říká, jak by tento talentovaný odborník mohl být ve svém životě užitečný i v jiných oblastech, které mají tyto schopnosti ve svém popisu práce, zatímco se jim často věnují diletanti nebo grafomani, ale i současní lustrátoři a nedovzdělaní „takyhistorici“ v ústavech s pochybnými oficiálními režimními názvy.
Publikace Pavla Vašáka před nastávajícím jubileem 200. výročí narození Karla Hynka Máchy (1810-1836) odstraňuje deformující pohled na velkého a milovaného básníka jako na „básníka lásky“. Ukazuje ho jako mimořádně ucelenou osobnost, vnímajícího člověka v úplnosti v jeho lidském světě. Nedávno jsem v souvislosti své autorské spolupráce na českém vydání knihy Leszka Mazana Polská Praha aneb Jak se z půlky stala polky (2008, nakladatelství BVD-překlad Václav Čapek) poznal, proč je Karel Hynek Mácha dodneška tak výraznou osobností i v polské kultuře a umění; nejenom proto, že patřil k nejodhodlanějším sympatizantům s mladými polskými revolucionáři, ukrývajícími se v Praze, kterým k hostinským stolům přinášel nejenom odhodlání, ale často se s nimi dělil o skývu chleba i o své romantické převleky. Pro polské povstalce organizoval Mácha peněžní sbírku a hodoval s nimi u korbelu piva v hostinci (již zbouraném) U Komárků na pražském Starém Ungeltu.
Autor: ZDENĚK HRABICA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |