Křest knihy na Sicílii

   V Bruselu jsme se dověděli, že tam na dvojstrannou spolupráci a vydání italsko-českého sborníku povídek Dům u moře - La casa al mare dotace nedávají. A ani jiným způsobem se nám nepodařilo získat podporu na přípravu výše uvedené knihy, alespoň na náročnou překladatelskou práci. A tak i na křest knihy šesti českých a čtyř italských autorů jsme se po půldruhém roce přípravy knihy vydali za své peníze. Na Sicílii jsem se vydali proto, že dva z italských autorů jsou ze Sicílie. Do městečka Lentini proto, že má známou tradici literárních festivalů a mezinárodních sborníků poezie. Že se do historie literatury zapsalo již ve středověku jmény nejslavnějších italských básníků, italskou básnickou školou.
   O pořad byl ze strany lentinských občanů zájem. Pořádání akce se ujal sám magistrát města, jednání se konalo ve slavnostní náladě v plném zasedacím sále radnice, všichni přítomní autoři (z českých autorů byli přítomni Hanka Hosnedlová, Václav Smrčka a Vladimír Cerha, z italských Filadelfo Giuliano a Guglielmo Tocco, dále za nakladatelství Balt-East Antonín Drábek) byli nejen přivítáni, ale i představeni podrobnou životopisnou charakteristikou a dostali možnost vystoupit, pořad natáčela televize, ukázky z knihy četli profesionální herci, veškerý překlad pro obě strany prováděl Filadelfo Giuliano, a po pořadu byly všechny přivezené knihy, téměř padesát kusů, na místě rozprodány a darovány.
   Na slavnostním křtu, ale i při dalších neformálních setkáních během necelého týdne pobytu, zněla myšlenka vzájemnosti, bylo zdůrazňováno, že má hluboký smysl setkání spisovatelů a občanů vůbec, že spolupráce a společné knihy umožní vzájemné poznání života dnešních lidí v různých koutech Evropy i jejich literaturu. Předpokládá se však asi, že spisovatelé budou sami přispívat na takové akce, protože nebyla zatím získána podpora sponzorů pro tuto činnost, která také znamená odstraňování hranic a bariér mezi lidmi v Evropě. Budoucnost, to není jen Evropa kapitálu a velkých či malých firem, které spíše zajímá získání průmyslového tajemství a zbavení se konkurence, ale Evropa, poměřovaná svobodou a kulturou a možnostmi obyčejného Evropana a jeho vztahem k literatuře. Velice nás proto těšil spontánní zájem Italů o naši návštěvu, o prezentaci knihy, o tom nás přesvědčil i místní tisk reportážemi a fotografiemi.
   Sicílie není žádnou periferií Evropy, o tom nás přesvědčila úroveň silnic i hustota dopravy, způsob života lidí a životní úroveň, která není o moc vyšší než v České republice. A tak k podivu nás vedly jen výjimky - např. jsme viděli, že na řeckém amfiteátru v Syrakusách jsou zvětralé stupně, sloužící i jako sedadla, v současné době vyměňovány za stupně nové a z jiné hmoty a materiálu, vše proto, aby se mohl tento tisíce let starý amfiteátr používat pro současná divadelní představení.
   Snad jen kulaté tašky na střechách starých domů v středověkých sicilských městečkách svědčí o staré a chudobné předválečné středozemní Evropě. Starci, kteří vycházejí v neděli dopoledne do ulice, jsou oblečení v tmavých oblecích, které nosili ještě před druhou světovou válkou. Sicilané s pomocí starých moudrostí, ale i s pomocí slunce či luny pěstují dnes ve velkých měřítkách pole a sady a školky, nepřehledně veliké skleníky plné pomerančů a citronů, kvetoucích i zrajících, to vše pod skalnatou scenérií obzoru a ve svitu žhavého slunce.
   Když bůh dá a budeme moci v dnešním světě alespoň dýchat, jistě se s Italy sejdeme u křtu dalšího sborníku, tentokrát možná plného básní, sonetů i znělek, hudby i krásy. Základ pro to je ve spolupráci italského bohemisty Filadelfa Giuliana s nakladatelstvím Balt-East.
   Při této krátké návštěvě se nám zdálo, že v Itálii se člověk cítí svobodněji než u nás. Jen aby to nebylo při posouzení úrovně kultury, včetně politické, posouzení chování státu a chování člověka k člověku zcela jasnou skutečností. Upřímný vztah Sicilanů k literatuře i vlastní historii nás o tom ubezpečil.
   Chci poděkovat všem autorům (Ivaně Blahutové, Hance Hosnedlové, Ludmile Valentové, Vladimíru Cerhovi, Ivo Chmelařovi, Václavu Smrčkovi – italským Filadelfu Giulianovi, Guglielmo Toccovi, Gian Contardo Colombarimu, Ireně Spagnuolo) i překladatelům- F. Giulianovi, Michaele Přibové, Lucii Drábkové, Martině Zbožínkovéá, Ivo Chmelařovi) za překrásnou knihu, kterou pomohli vytvořit.

Autor: ANTONÍN DRÁBEK


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)