Moskva – Washington: včera, dnes a zítra
Co lze říci o rusko-amerických vztazích? K pochopení jejich současného stavu je třeba se vrátit ještě do dob, kdy se začaly navazovat oficiální styky mezi tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy. Ačkoliv ve dvacátých letech 20. století nákupy sovětských obchodních organizací v USA postupně narůstaly, k navázání normálních diplomatických vztahů došlo teprve v roce 1933 po příchodu Franklina D. Roosevelta do Bílého domu.
Autor: MICHAL RYBÍN
O zvířatech a lidech
Paměť jako nezastupitelný fenomén lidské mysli se stala námětem obsáhlého románu Richarda Powerse (1957) STOPY PAMĚTI (Euromedia Group k.s. - Odeon, str. 522). Připomínka knihy Williama Faulknera Ozvěny paměti je pouze zástupná, v Powersově textu jde o Ameriku tady a teď. A Steinbeckovy myši tentokrát nahradily jeřáby se svými rituály u řeky Platte.
Autor: FRANTIŠEK SKORUNKA
Naděje nikoli náhradní
„Na co ještě čekám / skoro nad hrobem“, ptá se ve své osmé, zatím poslední básnické sbírce Miroslav Kubíček (1934), „není náhradní naděje?“ Jeho nové SLADKÉ HOŘKOSTI HOŘKÉ SLADKOSTI
Autor: MILAN BLAHYNKA
Smrt ve středu
Málokdy se mi dostává do rukou kniha, jaká nyní vyšla z pera Petra Hájka, s téměř detektivním titulem SMRT VE STŘEDU (Dokořán 2009), s působivou obálkou nenakousnutého rajského jablíčka. Odpustím si jakékoliv návraty k Hájkovu nadějnému publicistickému a spisovatelskému vývoji.
Autor: ZDENĚK HRABICA
Václavkova Olomouc jen pro „vyvolené“?
V Tvorbě z r. 1929 se dočteme, že v polovině let třicátých dochází k názorové diferenciaci, a to nejen pod vlivem celkové konstelace třicátých let, nýbrž i pod vlivem názorové nejednotnosti umělců a spisovatelů, kteří se domnívali, že „důsledné slučování revolučních duchů politických s revolučními duchy v umění je hrubým nesmyslem, neboť neprospívá revoluci ani praxi...“
Autor: JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ
Ať žijí Nové Hrady!
Zahájení 12. malířského sympozia na Nových Hradech
Autor: KAREL SÝS
Ponižuje mne obecná likvidace vlastního rozumu
33 otázek Michal Černíka
O životě s Věrou Beranovou
Autor: VĚRA BERANOVÁ, MICHAL ČERNÍK
Člověk časopisecký
Moderní člověk, „časopisecký vzdělanec“, převyšuje starého osvícence vědomostmi načerpanými ze zpráv v rozhlase, televizi, novinách, časopisech, méně již z knih, nahradily je webové stránky. Je daleko informovanější, ovšem zprostředkovaně, z druhé ruky, nakupuje v second-handu přes www.cz z internetu.
Autor: KAREL RETTER
A tím to máme z krku, ne?
Nedělní (23. 8.) diskuse na ČT1, věnovaná převážně problému »sociálně vyloučených lokalit« (výstižněji a častěji se jim říkávalo »čtvrti chudiny«), byla dokonalou ilustrací doby a společnosti.
Autor: ZDENĚK FRÝBORT
Za Milanem Friedlem
Když v září 1898 zemřel velký francouzský symbolista Stéphane Mallarmé, jeho žák, o generaci mladší básník Paul Claudel napsal: Jen on si mohl vzít úsměv i na hřbitov:/ Múza jak laskavá Matka a Učitelka / vštípila jeho rtům tajemství ona velká / veršové přesnosti a absolutních slov…
Autor: VLADIMÍR JANOVIC
Vida, co prozrazuje vid
„Budeme se soustředit“, slibuje nám divákům televize ministr úřednické vlády, patrně aby dokázal, že úředníkem, který to dotáhne až do ministerského křesla, může být u nás i pán, který měl propadnout při maturitě z mateřštiny.
Autor: T. L.