Zahájení 12. malířského sympozia na Nových Hradech
Když Vlasta Burian ve filmu Funebrák hlásí úředníku železniční pojišťovny jako své rodiště Boleslav, optá se tento: „Stará, nebo Mladá?“ Dostane se mu výmluvné, byť trochu zavádějící odpovědi: „Já mám radši mladší!“ Když si mohu vybrat mezi Starými a Novými Hrady, volím rozhodně Nové. Ve starých hradech vesměs straší a pak, je v nich v zimě v létě zima. Nové hrady bývají pohostinné a není tudíž divu, že hostí suitu výtvarníků již podvanácté. Tato málo zbožná čeládka odněkud z podhradí Nové Hrady dobyla, obsadila a rozbila zde své ateliéry. Případnou klimatickou nepřízeň řeší rázně - živočišným teplem. Sošná modelka hřeje vydatněji nežli dobře vykonaná práce. A dojdou-li modelky, zbývá ještě nepřekonatelný jihočeský plenér! A akt v plenéru se považuje za vůbec nejzajímavější žánr, neboť potěší kromě tvůrce také náhodné kibice a čumily. A tak jsou Nové Hrady nejen nové, ale každým rokem novější. Neboť jedině umění, na rozdíl od alchymie mastičkářů a šarlatánů celého světa, způsobuje, že se nám vrací jitřní zrak, že náhle slyšíme jako osmnáctiletí, trávíme jako anakondy a dostáváme chuť na ženské jako rekruti.
Autor: KAREL SÝS
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |