Paměť jako nezastupitelný fenomén lidské mysli se stala námětem obsáhlého románu Richarda Powerse (1957) STOPY PAMĚTI (Euromedia Group k.s. - Odeon, str. 522). Připomínka knihy Williama Faulknera Ozvěny paměti je pouze zástupná, v Powersově textu jde o Ameriku tady a teď. A Steinbeckovy myši tentokrát nahradily jeřáby se svými rituály u řeky Platte.
   Průnik civilizace do ptačího zimoviště je krátký a zanedbatelný; uprostřed mrazivé noci vyletí ze silnice pick-up řízený sedmadvacetiletým Markem Schluterem a zavrtá se do pole. Jeho sestře Karin to oznámí z nemocnice, kde mu rozřízli krk a udělali díru do hlavy. Bratr ji potřebuje... V duchu tohoto ochranitelského gesta se Karin vydává v autě napříč kontinentem. Započíná se nezadržitelný sestup z ohniska dlouho a pečlivě budované kariéry. U jejího bratra diagnostikovali posttraumatický Capgrasův syndrom.
   Ví, že jeho sestra vypadá přesně jako... jeho sestra. Ale bez citového potvrzení.
   Virtuální svět Markových dvojníků, vyvolaný tajnými službami nebo náletem mimozemšťanů je neustále konfrontován s všedním životem Ameriky, kde je stále obtížnější rozpoznat, co je autentické a co je klam.
   Mark, pracující jako mechanik jatečních strojů, je obklopen několika přáteli, s nimiž tráví volný čas. Obnáší to opakované pitky, militantní počítačové hry a jejich realizace na nočních opuštěných silnicích. Kdyby vzrušení hrozilo kolabovat, ještě je tady možnost obléknout na sebe uniformu námořní pěchoty.
   A ještě dva mužové doplňují sestavu Markových vrstevníků: ekologický aktivista Daniel, který se vydává na Aljašku, aby nemusel přihlížet vražedné devastaci krajiny a praktický developer Karsh, který kromě vývojových technologií nevěří ničemu. Oba jsou příležitostnými milenci Karin...
   Nezastupitelný part byl přidělen Geraldu Weberovi, stárnoucímu neurologovi, jehož se podaří Karin získat pro bratrův případ. Doktor Weber je encyklopedie případů, dokonce o nich podává svědectví v úspěšných publikacích. Hřeje se na výsluní slávy a zatím netuší, že žoviální blahosklonnost záhy vystřídá boj o vlastní život, o vlastní identitu.
   Tato mistrně rozehraná partie disponuje od začátku do konce tajemstvím, co bylo příčinou dopravní nehody a kdo je autorem symbolického vzkazu v podobě verše:
   Jsem Nikdo / ale Dnes na Severní výpadovce / mě k tobě dovedl Bůh / aby Ti bylo dáno žít / a přivést zpět někoho jiného.
   Pozvolné prolamování amnézie až k normálu povýšeného tvrzení, že lidé jsou patrně jediní živočichové, kteří mohou mít vzpomínky na věci, které se nestaly, je v duchu syntetického paralelismu konfrontováno s chováním jeřábů. V čem jsou jedineční oni? Kdo by si v tu chvíli nevzpomněl na Kiplingovo zaklínadlo z Knihy džunglí: Jsme jedné krve, ty i já.
   Zbývá podotknout, že Powersův román nemá epizodních postav; svou roli sehrává Bonnie, když v muzeu předstírá, že je jednou z prvních osadnic, zásadní proměnu podstupuje zdravotní sestra Barbara, dřívější dravá investigativní zpravodajka. Všichni vytvářejí neradostný, pochmurný obraz dnešní Ameriky a čtenáře bude právem zajímat, komu autor svěřil závěrečný monument knihy.
   Doktor Weber opouští svého pacienta, Mark Schluter je podle něho na nejlepší cestě k uzdravení. Když přelétá nejlidnatější místa Spojených států, aplikuje syndrom dvojnictví na jejich obyvatele. Co potřebují, v co doufají a v čem jsou klamáni? On se snaží uvěřit, že bude na letišti očekáván bytostí nejdražší a že na cedulce nebude napsáno Weber. Co že tam má být vyvedeno? Muž...



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)