Úpadek podle Ivana Hlivky
Rozepsat se o úpadku kultury znamená nastolit velké a složité téma. Je to téma příliš velké a příliš složité na to, aby se dalo odbýt vzpomínkami na staré časy, byť i bylo na co vzpomínat, aby se dalo odbýt zavržením všeho, co přinesly časy nové, byť bylo co zavrhovat.
Autor: FRANTISEK STOKLASA
Výkřik z hlubin studené války
Když jsem si ve 41. čísle Obrysu/Kmene přečetl úvodník Ivana Hlivky, nazvaný Úpadek kultury, obešel mě mráz. Měl jsem neodbytný pocit, že stojím před obrovským tajícím blokem ledu, z něhož vystupuje mužská postava mluvící o dnešních problémech řečí ledu, konkrétně jazykem 50. nebo 70. let minulého století.
Autor: VLADIMÍR JANOVIC
Rétorika z doby normalizace
V literární příloze Obrys-Kmen č. 41 na titulní straně vyšlo zamyšlení Ivana Hlivky Úpadek kultury. Mohu jen podpořit autorův názor, že u nás dochází k úpadku kultury, a nejen kultury, sám jsem se k tomuto tématu několikrát vyjadřoval v Obrysu-Kmeni a budu se vyjadřovat i nadále. Potud s autorem naprosto souhlasím. Nemohu však souhlasit s formou, jak je článek napsán, svou rétorikou se nijak neliší od článků, které u nás vycházely v 70. letech v době normalizace.
Autor: MICHAL ČERNÍK
Sen v nekonečnu nebo nekonečno ve snu
Mnozí čeští literární kritici, překladatelé z jihoslovanských literatur (s výjimkou nastupující mladé překladatelské generace ze slovinštiny je lze bohužel spočítat na prstech jedné ruky!) i milovníci básnické tvorby jižních Slovanů se shodují v tom, že se v době téměř půlstoleté existence jugoslávské federace se z jednotlivých jihoslovanských národních literatur překládalo mnohem více než po zániku Jugoslávie.
Autor: IVAN DOROVSKÝ
Nostalgicky o zbojnících
Kdykoli slyšíme či čteme slovo zbojník, vybaví se nám literaturou vštěpovaná vidina statečného člověka, který se vzepřel bezpráví, aby bohatým bral a chudým dával. Nepátrejme, kolik je v té představě pravdy, jak dalece si lidé „zbojníky“ začali idealizovat
Autor: FRANTIŠEK UHER
Světlonosiči: Louis Braille a Karel Emanuel Macan
V tomto roce si připomínáme dvousté výročí narození francouzského učitele a tvůrce šestibodového písma pro nevidomé Louise Brailla (1809-1852).
Autor: IVAN FONTANA
Neslevím ze svého přesvědčení
33 otázek Michala Černíka
O životě s Danielem Strožem
Autor: DANIEL STROŽ, MICHAL ČERNÍK
Kdopak patří za katr
Jak se dal v polistopadových časech slyšet poslanec Marek Benda, měly skončit v kriminálech rovnou tisíce bolševiků, policistů, komunistických prominentů, estébáků, avšak - jak pravil - souzeno nějakých 200 až 300 lidí. Tak citoval rozhodnutí mladíka, narozeného roku 1968, někdejší ministr obrany Miroslav Vacek.
Autor: TOMÁŠ VLK
Zatímco...
ke knize Djoko Stojičiče Nekonečno
Autor: KAREL SÝS
O čem snil srbský básník u nás
Ani spojencům snu z profese, surrealistům, kteří dovádějí umění zaznamenávat sny k maximu, nesnívaly se a nesnívají se zpravidla přímo verše a celé básně, které stačí po probuzení rovnou zapsat, tak jako se to děje srbskému básníku jménem Djoko Stojičić
Autor: MILAN BLAHYNKA
Ze sbírky Nekonečno - Verše ze snů
TAM KDE KDYSI ŽIL BOHOČLOVĚK
Autor: DJOKO STOJIČIČ
Místo ódy balada
Místo myslitelů máme miss
Autor: JAN ALCHYMISTA
O celoročně podávaném guláši
Objevitel teorie relativity Albert Einstein přišel s tvrzením, že využíváme pouze deset procent našich schopností. Ponechme teď stranou lidi všehoschopné. Einsteinovo tvrzení o lidském nedostatku okolo sebe ponejvíc chrlí naši politici.
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL