V tomto roce si připomínáme dvousté výročí narození francouzského učitele a tvůrce šestibodového písma pro nevidomé Louise Brailla (1809-1852).
Louis sám oslepl následkem zranění již ve třech letech. Jeho otec byl sedlář a malý Louis se zranil šídlem do levého oka. Infekce se přenesla i do pravého oka a postupně oslepl. Ve dvanácti se setkal s vojákem Charlesem Barbiersem, který mu ukázal tajnou vojenskou abecedu určenou ke čtení za tmy. Tato abeceda využívala systém dvanácti vystouplých teček, byla však náročná, obtížně čitelná a tudíž téměř nepoužitelná. Louis Braille, který rozpoznal šanci pro slepé, snížil počet bodů na polovinu a během několika následujících let abecedu zdokonalil a rozšířil, např. přidáním číslic a matematických symbolů.
První kniha v Braillově písmu vyšla v roce 1829, bohužel však žádný velký zájem nevzbudila a toto geniální znakové písmo se do jeho smrti mezi slepými téměř nerozšířilo. Pro svou jednoduchost a zvláště velkou citlivost a schopnost „čtení“ prstového polštářku se však postupně ujalo a značně rozšířilo.
Braillovo písmo je zápis textu, umožňující čtení bodů hmatem. Používají ho hlavně slepci, ale hodí se i k šifrování. Každý znak písma tvoří 6 bodů uspořádaných do obdélníčku 2 x 3. Na každém z těchto bodů je nebo není do papíru vytlačena hmatatelná tečka. To dává 64 kombinací pro jednotlivá písmena.
K tomuto výročí narození Louise Brailla vydala Česká pošta dne 2. 1. 2009 známku s nominální hodnotou 10 Kč. Na obálce prvního dne je nejen razítko české pošty s písmenem B v této abecedě, ale také je zde v přítisku uveden průkopník české slepecké kultury Karel Emanuel Macan (1858-1925).
Macan byl nevidomý hudební skladatel a zakladatel slepecké knihovny a tiskárny v Praze, vydavatel slepeckého časopisu Zora a Auroro (Aurora vychází v esperantu). Oba časopisy dosud vycházejí. Macan je také autorem první slepecké české knihy Jitřenka.
Během svých studií na pražské technice bohužel postupně oslepl. Dostat se z deprese mu pomohla hudba. Začal studovat na soukromé varhanické škole a později na pražské konzervatoři. Ke konci 19. století se stal učitelem v Klárově ústavu slepců v Praze. Macan vylepšil hudební notaci v Braillově písmu. Rozšířil knihovnu ústavu tak, že se později stala základem veřejné knihovny pro nevidomé. Macanova knihovna permanentně podává pomocnou ruku nevidomým. Nakladatelství vydává v Braillově (bodovém) písmu pro nevidomé i českou literaturu.
V rámci UNESCO si letos celá řada muzeí, knihoven a institucí u nás i ve světě připomíná obě významné osobnosti. Např. Technické muzeum v Brně připravilo výstavu v expozici Kultura nevidomých. Návštěvníci výstavy (je otevřena do 31. 12. 2009) mají možnost prohlédnout si pomůcky, jež usnadňují nevidomým život a seznamují nás s vývojem Braillova písma a v neposlední řadě i s různými stroji pro jeho psaní a přenos , např. Jatraň z osmdesátých let 20. stol., Pichtův psací stroj, Perkinzův, Rokosův a další.
Autor: IVAN FONTANA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |