V roce 2008 zemřel historik a spisovatel Bořivoj Čelovský. V roce 2009 byla na jeho počest pojmenována jedna z ulic v Heřmanicích u Ostravy, kde se 8. září 1923 narodil.
Já jsem tohoto autora zaznamenal poprvé v roce 2001, kdy vyšla jeho kniha Konec českého tisku?. Tato útlá knížečka byla doslova bombou a šokem pro české levicové literáty, umělce a intelektuály. Čelovský v ní odhalil prostou pravdu, které si do té doby všimla jen právě vznikající Unie českých spisovatelů – totiž že český tisk, noviny, patří z drtivé většiny zahraničním vlastníkům, zejména německým. Bombou a šokem byla však bohužel pouze pro zmíněné levicové kruhy, nikoho jiného v podstatě nezajímala.
Čelovský oslovil řadu osobností společenského a politického života a z jejich odpovědí a nových faktů záhy v roce 2002 připravil druhou knihu s názvem Konec českého tisku. Všimněte si, že druhý titul již nemá na konci věty otazník.
Ve svých dvou knihách Čelovský konstatoval katastrofální stav ve vlastnických vztazích českých periodik, ukázal i, jak jiné státy k této problematice přistupují a regulérními prostředky brání tomu, aby tak důležitou oblast fungování státu ovládal zahraniční kapitál – tedy cizí síly. Nechal prostor zmíněným osobnostem a politikům prostor k vyjádření, čehož vesměs využili ke konstatování svého zděšení nad stavem tisku. A to bylo vše. Nic se nezměnilo, nikdo nic neudělal, nikoho věc již nezajímá a je ticho po pěšině.
V roce 2001 patřily českým vydavatelům pouze deníky Právo a Haló noviny. Všechna ostatní tehdy vycházející periodika od Mladé fronty Dnes, přes Lidové noviny, Rovnost, až po Blesk a Sport vlastnily tři německé firmy a jedna švýcarská.
Vyjádřeno v nákladech výtisků:
noviny českých vydavatelů 242 000 – 14,77 %,
noviny cizích vydavatelů 1 397 000 – 85,23 %.
V roce 2001 tedy bylo v České republice přes 85 % novin německých či švýcarských.
A jaká je situace dnes, v roce 2009?
Můžeme konstatovat, že se situace stabilizovala a od roku 2001 v podstatě nezměnila.
Právo a Haló noviny zůstávají české. Hospodářské noviny se přesunuly v roce 2008 od Verlagsgruppe Handelsblatt do rukou Respekt Media, a.s. (ta patří Zdeňku Bakalovi).
MF Dnes a Lidové noviny vydává Mediální skupina Mafra, jejímž majoritním vlastníkem je německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH.
Všech 72 u nás vycházejících regionálních DENÍKŮ vydává VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., která patří koncernu Verlagsgruppe Passau (Německo).
Zbývající portfolio doplňuje Blesk, Deník sport, Aha, Reflex, ABC, atd., jejichž vydavatelem je švýcarský Ringier.
Na webu Unie vydavatelů ČR lze nalézt např. statistiku denního průměrného nákladu novin za květen 2009, který zahrnuje všechny celostátní deníky: Lidové noviny, MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo, Aha, Blesk, Deník. (Haló noviny zřejmě nejsou považovány za celostátní deník, ale se svým nákladem, který odhaduji na 20–30 tisíc výtisků, do statistiky výrazně nezasáhnou.)
Celkový denní průměrný náklad: 1 793 828
Noviny českých vlastníků: 270 600 – 15,09 %
Noviny cizích vlastníků: 1 523 228 – 84,91 %
Zdroj: ABC ČR.
(Zmíněné Haló noviny mohou mít dopad 1 až 2 procenta).
Je zřejmé, jak pěkně mají jednotliví investoři rozloženy oblasti zájmu, aby snad nemohlo dojít k nějakým třenicím nebo nedorozuměním.
Největší celostátní deníky má jedna německá firma, všechny regionální deníky má druhá německá firma, zbytek pružně vykrývá investor ze Švýcarska.
Když to shrneme: Drtivá většina novin vydávaných v českém jazyce je v rukou německých a švýcarských firem, které si kartelovou dohodou rozdělily novinový trh.
A na závěr jedna otázka k zamyšlení:
Může dnes někdo říct, jaký dopad bude mít zítra fakt, že 84 % nákladu českých novin patří německým a švýcarským vydavatelům?
Autor: MICHAL POLICKÝ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |