Výročí nejsou od toho, aby je člověku někdo vysvětloval, výročí je třeba především ctít. Dneska toto tvrzení platí o to naléhavěji, že se blíží kulaté jubileum Velké listopadové sametové revoluce. A my jsme povinni zachovat odkaz těch, co se na této převratné události podíleli. Zvláště těch, co šli a nedošli. Na mládeži, na té nám musí záležet. Záležet nejvíce. Už žádné omezování, žádné restrikce... Objevíte na fasádě svého domu originální obrazce sprejerů? Nepohoršujte se... Snažte se pochopit umělecký přetlak v srdcích budoucích géniů. Nabídněte jim prostor. Třeba jste to zrovna vy, kdo zastáváte funkci správce veřejného majetku. Hledejte a nalézejte! Nesmyslné hrazení proluk. Dřevo a plast. Zapomenuté prefabrikáty. Panelové ploty odnikud, nikam. A garážová vrata, co se neotevírají natotata...
Tak tohle všechno nabídl ředitel základní školy v jednom malém městě M začínajícím umělcům. S vrozenou skromností přijali ten dar a hned následující sobotu se dostavili v hojném počtu na toto nevšední výtvarné sympozium. Ze svých automobilů vyložili reprobedny s aparaturou, několik přepravek dvanáctistupňového piva a neurčitý počet lahví tvrdého alkoholu. Ten kvůli několika neplnoletým vtipně označili jako - erste Hilfe. Potom už přišla ke slovu píšťalka uznávaného guru a mohlo se začít s uměním. Každý pochopí, že se za jediný den všechno nestihne, pořád zbývalo dostatek volného prostoru na další dny. Dokonce se našli tací, co přijížděli za tmy a potají korigovali obrazce svých kolegů. Ale což v jeskyních Altamiře a Lescaux nevršili pravěcí výtvarníci jeden obraz na druhý?!
Nikdo nepochybuje o tom, že duchovní pnutí vyžaduje odpovídající fyzickou kondici. V našem městě M to má na starosti několik posiloven a fitness centrum Agáta. Cvičitelka Agáta se věnuje širokému populačnímu spektru, cvičí se ženami i se žáky. Zvláště desetiletá drobotina vděčně reaguje na Agátiny povely, které z ní zanedlouho udělají chlapy: A do toho... šest, pět... Kučero! Bacha na koule, Jáchyme! Dorovnat... a raz a dva... ty vemeno... mlátičku mezi oči... Kryštofe?! Ještě dál... dva, tři... neflákat se. Slyšel jsi, Mirečku? Kurva fix... do toho!
Cvičitelka Agáta se nemá za co stydět; reproduktory spolehlivě přenášejí z útrob fitness centra každé hlesnutí. Sídliště už si zvyklo. Jenom korzující důchodci si nechtějí nechat vymluvit, že nejde o secvičnou Hitlerjugend. Ale i oni zjihnou a roztají, když nedaleké hřiště obsadí vltavotýnští světští. Zatímco obsluha začíná lákat obecenstvo na létající kačeři, dýdžej dává prostor svému oblíbenci: pár přátel stačí mít, svěřuje se zpěváček a doplňuje, že chce žít nonstop. Není to naživo, tudíž nehrozí, že by se Míša překřík, jak se stávalo za reálného socialismu, když nestíhal všechny koncerty a potřeboval se na něco vymluvit. Přesto, vážení přátelé, všichni čekají, zda se podaří... Podařilo se. Míša je evidentně ve formě a tvrdí: Krásný úděl máte dnes... Když se podaří, co se zdařit má, podaří se také poupata.
Jen tak dál a větší kapky. Samet si to rozhodně zaslouží.
Autor: blá
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |