Ekonomická krize zasáhla mnohé sféry života ruské společnosti včetně knižní výroby. Na výstavě Knihy Ruska, která se konala ve Všeruském výstavním centru v Moskvě, se vydavatelé, distributoři knih a pracovníci polygrafického průmyslu podělili o svoje problémy a zkušenosti z existence v obtížných podmínkách dneška. Účastníci kulatého stolu Krize na knižním trhu Ruska: co se změnilo za půl roku? dospěli k neutěšeným závěrům: jestliže se existující tempo rozvoje krizové situace udrží, budou vydavatelství a firmy knižního obchodu nuceny propustit pracovníky a snížit sortiment knižní produkce. Na stánkách zůstane pouze to, po čem je aktivní poptávka, a mnohé sociálně významné vydavatelské projekty budou uzavřeny.
   Podle údajů Ruské knižní komory byl r. 2008 pro domácí knižní trh rekordní. Poprvé za poslední léta se podařilo několikrát překročit ukazatele SSSR co do počtu titulů vydávané literatury. Přitom se zlepšuje kvalita knižní produkce: převládají vázané knihy, vytištěné na dobrém papíru, knihy, na něž je radost pohledět. Ve výzkumech Knižní komory je konstatováno rovněž značné zvýšení počtu překladů a seriálů, významnou konkurenci představují elektronické publikace.
   Lidé mají dnes co číst a plánovitá realizace státních programů podpory čtení napomáhá široké propagaci této činnosti a vytváření kulturologických i estetických orientačních bodů při volbě té nebo jiné publikace; umožňuje to učinit dobré knihy dostupnými pro masového čtenáře.
   Do této práce se aktivně zapojily knihovny, které se snaží zkrátit vzdálenost mezi autory a čtenáři. Může však dojít k tomu, že se kvalitní publikace stanou v Rusku nedostatkovým zbožím. Některé tendence tohoto obratu jsou již patrné.
   Generální ředitel vydavatelství AST-Press Sergej Děrevjanko konstatoval, že za poslední půlrok narazila firma na závažné případy neplacení a zpoždění ze strany obchodních sítí. Narušení obratu zboží činilo 1,5–2 měsíce, přičemž se očekává prodloužení na 8–12 měsíců. To znamená, že vydavatelství nemá volné prostředky na nové projekty. Nedostatek oběžného kapitálu, další růst výrobních nákladů a v první řadě zdražení papíru a typografických služeb může v nejbližší době vést k bankrotu řady obchodních sítí a vydavatelství.
   V Moskvě jsou zatím slyšet pouze ohlasy krize. Náměstkyně generálního ředitele Moskevského domu knihy Natalja Jumaševová informovala o tom, že se v obchodech této sítě pociťuje pokles počtu výtisků, nikoli celkového výnosu. Změnily se priority kupujících. Největší poptávka je po studijní literatuře a na druhém místě jsou knihy pro děti. Situace je nestabilní, ale Moskevský dům knihy neplánuje propouštění pracovníků ani omezení sociálně zaměřených opatření k propagaci knih a čtení. Naopak, N. Jumaševová vyzvala vydavatelství, aby se na těchto akcích aktivněji zúčastnila. „Je třeba učinit vše pro to, aby k nám lidé chodili, aby měli zájem a aby jim bylo u nás dobře; aby u nás strávili čas i utratili svoje peníze s užitkem,“ prohlásila.
   V regionech je situace mnohem dramatičtější. Krachy podniků, které jsou ve městě jedinou pracovní příležitostí, vedou k uzavření knihkupectví: lidé na knihy nemají peníze. Přitom se počet knihoven rovněž omezuje. V důsledku toho jsou obyvatelé vzdálených koutů země zbaveni možnosti obdržet potřebné informace, plnohodnotně studovat a rozvíjet se.
   Generální ředitel v Rusku největší firmy knižního obchodu Top-kniha Georgij Ljamin přiznal, že v zemi poptávka po knižní produkci klesla přibližně o 20 %. Krize v Rusku probíhá chaoticky. Společnost pocítila stagnaci, nedostatek přesvědčivého růstu. G. Ljamin doufá, že si obyvatelstvo na situaci zvykne a že pokles poptávky bude zbrzděn. Podle jeho odhadu se trh bude očisťovat od přebytku knižní produkce. Jde o to, co zůstane…
   Podle názoru většiny představitelů knižního byznysu, kteří vystoupili na jednání u kulatého stolu, musí vydavatelé, tiskaři i knižní distributoři pro stabilizaci situace pracovat společně. Jsou zapotřebí rázné, rychlé a zkoordinované antikrizové akce. Zatím ještě schází statistické informace o účastnících trhu, neexistuje materiál pro monitorování a analýzu, a proto je obtížné vyvozovat závěry, vyslovovat prognózy a vytvářet strategii práce. Zazněly výzvy, aby byly komerční informace transparentnější. Pomůže to všem přežít. Vydavatelé a prodejci knih vkládají velké naděje do Ruského knižního svazu, který by měl aktivně lobbovat za jejich zájmy. „Je důležité plně si uvědomit, že bez knihy není člověk ničím,“ řekl Boris Jeseňkin, holdingový ředitel obchodního domu Biblio-Globus. „Je nutno překonat roztříštěnost, zkoordinovat úsilí a připravovat se na oslovení státní moci.“ Organizátoři kulatého stolu potvrdili, že takováto výzva se připravuje – situace je pod kontrolou.
   Od státu vydavatelé očekávají významnou podporu: daňové výhody (na Ukrajině je nulová DPH, vydavatelé dostali šance přežít a dokonce pokračovat v rozvoji), zjednodušení celních procedur, nízké ceny polygrafických materiálů, výhodné úvěry pro vydavatele jakožto klíčové účastníky knižního trhu aj.
   Účastníci kulatého stolu doufají v nejlepší, ale připravují se na nejhorší. Za výzvami k plánovité práci je cítit neklid a rozpaky. Dosud se regrese nepociťuje, na výstavě ve Všeruském výstavním centru bylo vystaveno množství překrásných knih za dostupnou cenu. Problémy však existují a je třeba je řešit. Na tom, zda se účastníci domácího knižního trhu dokážou domluvit mezi sebou a najít společný jazyk se státní mocí, závisí osud mnoha významných a potřebných knih. Právě po hodnotných a sociálně závažných publikacích zpravidla není velká poptávka, a tudíž budou ztrátové, balast pro vydavatele, jehož bude třeba se zbavit. Nakonec bude poškozen zákazník.
   Výkonný ředitel Asociace vydavatelů knih Ruska Vladimir Soloněnko srovnal současnou situaci se státním bankrotem v r. 1998 a se zrušením daňových výhod v r. 2002. Tehdy byla prováděna podobná hodnocení perspektiv rozvoje odvětví. Statistika však ukazuje, že to neovlivnilo vydávání knih v Rusku, a proto naděje na zachování vysokých kvalitativních i kvantitativních ukazatelů, dosažených za poslední roky, zůstává.

   Podle článku Taťjany Gaverdovské v týdeníku Litěraturnaja gazeta připravila STANISLAVA SAVICKÁ

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]