I ledabylého čtenáře může zaujmout titulek rozpustilého uvažování hýřícího stovkami milionů korun v domnění, že jeho autor ze sebe vypotí rady, jak si k nim dopomoci a v zimních měsících si s bankovkami napchat vypuštěný bazén. Došlo by však jen k nedorozumění. Jeden z parlamentních zmrazovačů vydávání peněz ze státního rozpočtu hodlal přidat k ledu i dvě stovky neobvykle horentního navýšení důchodů. Rentisté zřejmě podle něho zbytečně pohlížejí na cenovky umístěné u zboží. Nestačí se však divit nad nabízeným klamem a šalbou.
Padesátihaléřů se naše měna vzdala už před časem v očekávání jednotné měny evropské, co přeplní naše tobolky, a naše účty v peněžních ústavech narostou natolik, že čísla nedokážeme ani přečíst. O počtu našich kraviček jako by se už jen rozhodovalo na nějaké sešlosti v Bruselu. V obchodech, zvláště v těch poněkud rozlehlejších a jejichž vlastníci sídlí za hranicemi, se z cenovek našinec dozvídá, že padesátihaléř pořád žije! U kasy paní pokladní padesátihaléře vždy zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Desetihaléře z našich peněženek vypadly již dříve. Nahradily je totiž záhadné devadesátihaléře, které v peněženkách vůbec neobjevíme.
Zaokrouhlovat lze všelijak, a tak se nabízí postupné přibližování ke kýženým miliardám. Obchodní řetězce umí sáhnout ke slevám, na nichž se neprodělává. Cenovka například hlásá, že produkt za devět kaček a devadesát haléřů byl zlevněn na osm korun a padesát haléřů, tedy o jednu korunu a čtyřicet haléřů. Paní v kase však dychtivému zájemci o zlevněný tovar spočítá útratu na devět kaček.
Má to starosti, pisatel jeden, opáčí do ciziny uprchlý podvodník, který se do rodné země, kde pohrdl vězeňskou stravou, klidně dostaví, aby na bankovní přepážce vybral cosi peněz.
Od haléřových počtů jsem se konečně dopídil ke slibovaným miliardám. Ovšem utrácených kdesi v cizích zemích.
Naše pošta na padesátihaléře při uhrazování porta pohlíží jinak. Při použití poštovní známky, na které se u ceny vyskytuje padesátihaléř, nezaokrouhluje sumu směrem vzhůru, ale naopak dolů. V jednom státě tak existují dvě matematiky.
Žijeme dobu všelijakých okecávačů. Tihle lidé se schovávají za figury představované tiskovými mluvčími. Kravička dodávající lidem mléko pouze bučí, nicméně potřebuje do žlabu rovněž cosi k snědku. Neumí totiž zatím obsluhovat bankovní automat a snad ani počítat.
Blahobyt prý lidem pomůže zachovat jakési šrotovné, a ti se budou přesouvat v nových automobilech. Stát podpoří automobilku, stejně jako předtím výrobce ledniček. Šrotovné se tehdy nenazývalo ledničkovné. Zakoupením zboží podpoříme tovární produkci a ještě nám zřejmě vybude čas na výskání a jásot.
Co takhle navýšit rovněž rentovné? Vždyť přece zakoupením většího množství jogurtů rentisté podpoří také výrobu! Dokonce tu vlastní, českou…
Haléře versus miliardy. Byl to prý konzum, co způsobil krizi. Bankovní domy s ní nemají vůbec, ale vůbec nic společného. Já se však nemohu zbavit nepříjemného pocitu, že krizi způsobil větším dílem také úpadek morálky. Nedávno vzduchem létala na lidi vajíčka. Před léty se na produkt slepic stávaly fronty a na každého vejce nezbyla. Vzduchem létající vajíčka také upozorňují na krizi.
Ve školních škamnách během výuky politické ekonomie nám učitelé říkali, že vše souvisí se vším a stát je prý organizované násilí vládnoucí třídy. V období osídlování Ameriky její původní obyvatelé podléhali násilí, jemuž zdárně napomáhala „ohnivá voda” - alkohol.
Ve žhavé přítomnosti jiní milionáři ovládají naftová pole na Východě, co před tím naslibovali tamním obyvatelům motorky, avšak došlo také na dodávky alkoholu. O miliardy přece běží vždy. Lze za ně v další zemi zakoupit třeba i fotbalový klub…
V jiné části Ameriky indiáni v pralesích brání stromy sloužící jako materiál k výstavbě jachet potomků těch, co do Ameriky ohnivou vodu ponejprv navozili. Haléře versus chtěné miliardy. Volná ruka trhu nic jiného neumí a člověk navíc selhává.
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |