BŘETISLAV KOTYZA
Dokument
podvojný obraz světa
svou vlastní tvář
ukládá v paměť magnetu
jsme to však ještě my
kdo dává příkazy computeru?
anebo jen automat snímá proměny
bílkovinného subjektu
co zůstalo -
duhová kulička skleněnka
zapomenutá na dně dolíku
FRANTIŠKA
Tolika těžkostí života
a kostelem na márách
neseme náručí věchýtek
já zeťák a tvůj syn
- aby tej války nikdá už nebylo -
slyším tě modlit se bez přestání
Františko Březíková
Třiatřicet kroků k černému autu
službou splácíme dluh
já zeťák a tvůj syn
Nic víc
My
co zapomněli plakat
hledáme marně zrcadlením
vlastní tvář
jen škvírou v plotě šmírujeme
úzkost každodenní
včerejší slabost
dnešní chtíč
Nic víc nic míň
… hledaje pozpátku
až k rozbitým kolenům
až ke zkrvavění
tolika lét a tolika zim
po kouskách rozdával
kdo řekl si kdo zatoužil…
Ti z nás
co chvátají zapomenout
vlastní tvář
netuší že stěží lze zpívat strachem
dýchat z donucení
pachutí kovu pod jazykem
mlčet a vzývat službu převozníka
Nic víc nic míň
Opočno
…závany vůně odkudsi
brambor pečení a
štiplavý dým pálené natě
paraván mlhy ranní
rousané štrapácení
alejí stromů soutokem cest
za okny rychlíku 805
biograf běží pozpátku
básníci nevyřčení
kolik že zůstalo pod kůží
zářivě chladných dnů?
Zátiší
- bude pršet -
říkávala máma
a zdáli houkal vlak
já však slyšel
volat parník
a déšť
déšť voněl
voněl po ženách
VÁCLAV HONS
Návrh seniorů
Pokusíme se řešit
schodkový státní rozpočet
tím
že si snížíme
průměrný věk
o deset let
Prostá pravda
Když smrt tě zuje
Pánbůh si tvoje boty
neobuje
Podzim
Stála za hřích
On jenom stál
Byl listopad
On opadal
Oba pak
nebyli si jisti
pod takovým náporem
listí
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)