Malou procházku humornými a satirickými verši a textů od středověku po dnešek nabídla dvěma desítkám zájemců v pátek 19. března v Městské knihovně v Jihlavě skupina příznivců poezie Hořeček. V pořadu, který zaštítila Unie českých spisovatelů a Městská knihovna, zazněly, tak, jak šla historie, nejprve ukázky ze středověké jihlavské poezie o mládencích a pannách, jak je zachytil Dr. František Marek v knize Jihlava ve verších staletí. Německá středověká poezie byla zastoupena bajkami od Martina Luthera či o lancknechtech.
Doba po Bílé hoře a 18. století se projevila postřehy o hajných, šelmách tajných, kovařících a šelmách sedlácích, známých ze školních lavic. Zvláště trefná je písmácká satira Josefa Bláhy (někdy kolem roku 1750) s názvem Tak to chce tento svět, jakoby šitá i na současnou dobu. Posuďte ukázku:
Kde spravedlnost se k nebi vznesla,
tam ouplatky jsou k štěstí vesla –
ctnost bez peněz jde zpět.
Kdo maže, vše má na své straně,
chudým se dá jen na chrám Páně -
tak to chce tento svět…
Nechyběly epigramy F. L. Čelakovského a K. H. Borovského, či trefné verše J. S. Machara. Macharův Úkol básníka je také nadčasový:
V cifrách, cynismu a kšeftu
se to milé lidstvo válí.
Zatím mu má básník střežit
jeho „svaté ideály“.
Tu je trochu ohněm hřáti,
aby nevychladly,
tu zas trochu k ledu držet,
aby nezasmrádly.
Ohlas měla známá báseň E. Basse Drahota, či verše Jiřího Haussmanna a T. R. Fielda. Poválečné převlékání kabátů (tedy po obou světových válkách), prospěchářství a kariérismus vystihují verše Václava Laciny.
Ze slovenských textů měla největší ohlas báseň Milana Lasici Rodinné zázemí. Uplynulá dvě desetiletí budování kapitalismu zastupovaly verše Jaroslava Čejky, Michala Černíka, Karla Sýse, Jana Chodského, Aloise Reicha, Františka Skály, Štěpána Blažka a Karla Holuba, uveřejňované vesměs v literární příloze Obrys-Kmen, tradičně s úspěchem se setkaly vtipné texty Jiřího Žáčka a rovněž výstižná parodie na Polednici K. J. Erbena kolující na webu a nazvaná neznámým autorem Finančnice. Tok veršů zpestřily vtipné aforismy Miroslava Holuba, Ivana Fontany a Františka Jocha. Bylo vidět, že potíže, trápení a chování mocných, které sužovaly naše předky, jsou velmi podobné těm dnešním, aktuelní jsou i majetková nenasytnost, touha po moci a arogance mocných, kariérismus, úplatkářství…
Recitovali Eva Ullmannová, Jana Šánová, Bohuslava Kolmanová, Karel Holub a Jenda Pleva, pořad přehledně a na profesionální úrovni uváděla Eva Ullmannová. Scénář připravili Karel Holub a Eva Ullmannová, na kytaru zahrál a zazpíval (mimo jiné písně od Jaroslava Ježka) Lukáš Karásek s doprovodem, nadchly ukázky latinskoamerického tance a španělského flamenga od Aleny Hutařové a její kolegyně.
Z téměř dvouhodinového pořadu odcházeli návštěvníci s novými dojmy, mezi nimiž rozhodně chyběla plytká povrchnost a laciné zabíjení času, pro dnešní dobu tak příznačné. S dalším pořadem počítají pořadatele v září t.r.
Autor: KAREL HOLUB
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |