…a bylo moc mrtvých, chce se v souvislosti s tragédií na Haiti okamžitě vyslovit. Již po léta je s příliš častými erupcemi spojena také indonéská sopka na ostrově Krakatau. Ale určitě nikdo z nás dosud žijících není pamětníkem největšího výbuchu sopky v roce 1883. Tehdy byly otřesy země a žhavá láva příčinou úmrtí „jen” asi deseti tisíc lidí. Alespoň tak nám to - žáčkům ve školních škamnách - kdysi sdělovala učitelka zeměpisu. Nebylo tehdy ještě obrovských lodí, na jejichž palubách by ostatní svět přivážel nešťastníkům něco k snědku, k napití, zdravotní materiál a vůbec mnoho potřebného.
Dějiny zemského glóbu pamatují četné záchvěvy půdy a následná neštěstí. Mohli bychom vzývat praotce Čecha, že se svojí družinou došel až do středu Evropy, kde se tolika otřesů obávat nemusíme. Pravda, za humny Františkových Lázní leží kopec Komorní hůrka, do jehož útrob hrabě Kašpar Štemberk z podnětu J. W. Goetha nakázal vyrazit několik štol. Poté se konečně zjistilo, že také u nás máme pravou sopku. Citlivé měřicí přístroje zde chvění země už jen pravidelně potvrzují.
V lednu 2010 se poněkud dál od nás silně zachvěla země. Pod troskami nuzných příbytků zůstaly tisícovky mrtvých. Nešťastná země Haiti potřebovala pomoc okolního světa. Expert na dění na Zemi přebývající na Pražském hradě se nechal slyšet o chabé finanční pomoci, co poslaly na Haiti země EU. Nevím, zda tím myslel rovněž vlastní zemi. Naše vláda totiž odtransportovala do postižené země dvacet milionů korun, protože podle tvrzení zodpovědných je žádoucí, aby ve státní pokladnici zůstalo ještě něco peněz, co by se mohly hodit třeba při povodních. Prostě jako rezerva.
Pražský magistrátní horolezec zase nabídl nové terénní vozy městské policie, a přitom zapomněl na vznášedlo, které by mohlo na Vltavě zřejmě chybět. Nakonec město Praha počítá s výpomocí třiceti milionů korun. Peníze a s nimi spojené počítání je vždy záležitost ošidná. Dvacet milionů vládní pomoci versus padesát milionů korun, co pražští taxikáři dluží Praze na pokutách! Už několik let. Což takhle udělat si nejdřív pořádek doma, než se do světa vypustí cosi o chabé finanční pomoci jiných?
Poslední rady světu, jak je naše planeta do modra, proběhly dokonce vytištěné v arabštině. Kdysi dílo s názvem Rozbřesk sepsal jiný z našich prezidentů. Překladu do arabštiny se už nedožil a vlastně ani nevím, zda někdy vůbec spatřil hlavní město Egypta. Vím ale jistě, že v padesátých letech minulého století fotograf Karel Hájek pořídil v Egyptě svůj slavný snímek Černá madona.
Se spisovateli býval spojován zámek na Dobříši. S klimatologií je propojen zase Pražský hrad. Otřesy země v okolí Komorní hůrky změny života nepřinášejí. To snad až blížící se volební přetahovaná. Svět chrlí až přespříliš úsměvů na tvářích politiků. Naším prezidentem nemilovaná sešlost zemí v EU tedy poskytla chabou pomoc. Země se zachvěla a v utržených ranách narůstá bolest. Klíč ke světu má však pokora. Z exportu terénních aut na Haiti nakonec sešlo. Nová politická strana SPO (Strana Politicky Opotřebovaných) by tak mohla vypomoci vysláním objímače stromů, když se přeprava teréňáků na gumových člunech přes moře nakonec neuskutečnila.
Na Haiti zemřelo na dvě stě tisíc lidí. Po výbuchu sopky Krakatau „jen“ deset tisíc. Krakatit je pojmenování pro vše ničící prášek z příběhu spisovatele Karla Čapka. Místo určené nám k obývání je poznamenáno neustálým ničením. Ze strany lidí trvalým, protože ti si na sebe vymýšlejí další krakatity, zatímco zemětřesení škodí jen někdy.
Autor: FRANTIŠEK DOSTÁL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |