Potkali se pan Kohn s panem Roubíčkem, pozdravili se i zastavili.
   - Taky četli, pane Roubíček, že zámek v Kolodějích koupil agelní, teda agilní pán, co kupuje všecko, co mu přijde pod ruku?
   - Četli, nečetli, pane Kohn. A oni se divěj? Proč by nekoupil, když na to má? A když mu jdou všude na ruku.
   - Ale, pane Roubíček, co z toho zámku může mít? Když koupí železárny nebo pojišťovnu, tak z toho vytříská majlant. Ale ze zámku v Kolodějích?
   - Právě ze zámku. Ze zámku, kde zasedávala vláda, pane Kohn. To je přece potěšení.
   - Maj pravdu, pane Roubíček. Potěšení a taky poučení.
   - Poučení?
   - Ale to vědí, že pro poučení veřejnosti. Aby konečně viděla, kdo tady v týhle zemi skutečně vládne! Copak nikdy neslyšeli, cože je to symbol?
   Pánové si v duchu vybavili školní škamna a hodinu češtiny v ten dávný velkopáteční den, kdy se četla Nerudova báseň o čase, který oponou trhnul.
   A po svých odešli po svých.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)