Dne 10. dubna 2010 v 9.30 se ve Varšavě dozvídáme, že letadlo s 96 lidmi na palubě v čele s prezidentským párem Lechem a Mariou Kaczynskými havarovalo u letiště Smolensk v západním Rusku. Brzy je upřesněno, že nikdo nepřežil. Kolik a kterých osob, převážně polských prominentů, bylo na palubě letadla, se zjišťuje. Někteří zájemci o let uprosili účastníky o přenechání místa v prezidentském letadle. Polsko ztrácí šéfa národní banky, vysoké státní úředníky, sedm nejvyšších velitelů armády, několik kněží, tři senátory a 15 poslanců Sejmu včetně vicemaršálků – K. Bochenek (Občanská platforma – OP), K. Putra (Právo a spravedlnost – PiS) a J. Szmajdzinski (Levice). Szmajdzinsky měl kandidovat na prezidenta Polska v září 2010. Pravděpodobný kandidát za PiS byl prezident L. Kaczynsky. Úřad prezidenta přebírá maršálek sejmu B. Komorowski z vládnoucí OP. Dne 20. června 2010 budou v Polsku předčasné prezidentské volby.


   Papež neumírá na apríla
   Bývám často v Polsku a často se tam leccos zajímavého děje. Před pěti lety umíral papež Jan Pavel II. Po letech bije zvon Zikmund v katedrále sv. Stanislawa a Waclawa na zámku polských králů Wawelu. Bije pouze při pro Polsko velmi tragických chvílích. Všech šest polských televizních kanálů již druhý den vysílá totéž. V ulicích a v kostelích Varšavy Brodna je klid. V každém z kostelů Brodna vidím 5–10 věřících, což je na polské poměry velmi málo. Přitom umírá Poláky milovaný papež – Polák – Wojtylla. Dne 1. dubna 2005 ráno měl papež podle lékařů zemřít. Katolická církev ale nepřipustí úmrtí papeže na apríla. Oficiálně Wojtylla zemře 2. dubna krátce po půlnoci. Ve Varšavě Brodně je i nadále klid. Jistě, papež byl starý, nemocný a jeho odchod z tohoto světa se již čekal několikrát. V neděli 3. dubna ráno odjíždím rychlíkem do Prahy. Cestou z Varšavy na české hranice jen ve třech oknech zaznamenám fotografie Wojtylly s černou páskou v rohu. V pondělí 4. dubna se konají ve Varšavě obrovské plačky. Pětikilometrová třída Jana Pavla II. je rázem plná malých i velkých svíček. Zřejmě na pokyn, byť i spontánně. Z Prahy se to špatně odhaduje. Polští politici si slibují slušnost. Vydrží jim měsíc. Volební kampaň na podzim 2005 je rekordně hrubá, sprostá, plná podlostí. Následná „kačeří“ (bratrů Kaczynských) vláda PiS ohrozí demokracii v Polsku.

   Vládní krize 2007
   Podle znalců polské politické scény je týden bez aféry pro premiéra J. Kaczynského (PiS) týdnem ztraceným. Vládu jistí jeho bratr – dvojče – prezident L. Kaczynský. V srpnu 2007 přerostou aféry vlády J. Kaczynského v otevřenou vládní krizí. PiS požírá své malé koaliční partnery. Jejich ministry vyhazuje z vlády. Ze snu se probere mladý šéf ultrakatolické Ligy polských rodin R. Giertych. Po sesazení ministra vnitra Kaczmarka (PiS), neb údajně varoval vicepremiéra populistu A. Leppera (Samoobrona) před připravovanou úplatkářskou provokací ze strany vedení PiS, organizuje rebelii. Staví stan proti Sejmu. Vedle Giertychova stanu rychle vyrůstá stan polské soukromé televize TVN, stan jiné soukromé televize, stan Polské státní televize... Je tam víc novinářů než demonstrantů. Policie se drží u Sejmu. Šéf nejsilnější opoziční strany OP D. Tusk nepodpoří požadavek na zřízení parlamentní komise pro vyšetření nezákonností vlády J. Kaczynského. Prosadí předčasné volby. Ty spolehlivě vyhraje a údajnou čtvrtou Polskou republiku bratří Kaczynských, zvanou kačeří, smete.

   Prokletí Katyňského lesa
   Významnou ruskou pevnost Smolensk mnohokrát dobývala polská vojska na Rusech a ruská na Polácích. Měl tam problémy i Napoleon, i Hitler. Přesný počet bitev o Smolensk nejde ze značně neúplných knih polských dějin určit. Jisté je, že při nich zahynulo mnoho vojáků. Odpočívají na tamních hřbitovech. To ale bylo ve válkách.
   Těžké hrůzy zažije nedaleký Katyňský les. Rozpoutáním první světové války v létě 1914 prý vyspělý svět zešílel. Hlavní linii dějin tvoří „světová imperialistická válka (10 milionů padlých) – říjnový převrat v Rusku – intervenční a občanská válka v sovětském Rusku včetně polského tažení v roce 1920 (12 milionů přímých a 5 milionů nepřímých obětí) – budování základů socialismu v Sovětském Svazu (SSSR), v podmínkách obklíčení a ohrožení imperialistickými mocnostmi – světová hospodářská krize, nástup fašismu nejen v Německu a tažení Hitlera po Evropě včetně do SSSR (na 55 milionů zavražděných a padlých v Evropě)“. Polsko provádí zahraniční politiku nepřátelskou vůči SSSR, Československu a Litvě. Obklíčení a ohrožení SSSR vytváří výborné podmínky pro podezřívavost a kruté potlačování nepřítele skutečného i domnělého. Takové podmínky mohou sice leccos vysvětlit, ale v žádném případě nemohou omluvit rozsáhlé zločiny J. V. Stalina. V Katyňském lese nechá Stalin v letech 1936–38 postřílet tisíce důstojníků Rudé armády, neoprávněně obviněných ze zrady. V dubnu 1940 tam nechá postřílet 4421 polských důstojníků, zajatých při obsazení západního Běloruska a západní Ukrajiny po 17. 9. 1939. Němečtí nacisté po obsazení Smolenska v létě 1941 v Katyňském lese exhumují část obětí. Přisoudí je ruským Židům, aby rozeštvali Židy i Poláky a snáze je mohli vyhlazovat. Pak tam sami postřílí tisíce zajatých sovětských vojáků i civilistů. Další exhumace obětí se provede po osvobození regionu. S pomocí západních mocností SSSR celá desetiletí vydává své zločiny v Katyni za zločiny německých nacistů. Při desítkách milionů civilistů i vojáků povražděných nacisty jde prý jen o „drobnost.“
   Poláci na rozdíl od světa nemohou zapomenout na své důstojníky postřílené v Katyňském lese. Cesta k objasnění jejich smrti je ale dlouhá. Rozhoduje solidarita velmocí. Až sovětský vůdce M. Gorbačov 13. dubna 1990 přizná trpkou pravdu o Katyni polskému prezidentu W. Jaruzelskému. Za zločin v Katyňském lese se omluví ruský prezident B. Jelcin v roce 1993. Polákům se to zdá málo. Analýza archivních dokumentů, postupně objevovaných a odtajňovaných, dosud není ukončena.
   Po sedmdesáti letech, 7. dubna 2010, se v Katyňském lese koná tryzna za oběti za účasti premiérů Ruska V. Putina a Polska Tuska. Nejdřív mluví kněží v polské části památníku Katyňské tragédie, pak v ruské části. Na rozhraní obou památníků následují státnické projevy Putina a Tuska. Pravdu je třeba znát, byť je krutá. V zájmu normálních rusko-polských vztahů, v zájmu dívání se do budoucna. Zátěž Katyně je neúnosná.

   Zákruty diplomacie
   Část polské elity se pohoršuje, že významná smlouva o snížení počtu jaderných zbraní mezi USA a Ruskem má být uzavřena v Praze a ne ve Varšavě. Exprezident A. Kvasniewský (za Stranu demokratické levice - SDL) mluví o dobré diplomacii prezidenta ČR V. Klause. Novináři z něj dolují, že kvalita polského prezidenta Kaczynského vylučuje kandidaturu Varšavy. Úzkostlivě se vyhýbá takovému tvrzení. Podobně někteří další polští politici.
   Ne všichni v Rusku Putinovi (Žirinovskij) a v Polsku Tuskovi za tryznu v Katyňském lese tleskají. Proti Tuskovi v Polsku stojí v prvé řadě antiruský prezident Kaczynský. Bere Polsku šanci hostit podpis významné odzbrojovací dohody mezi USA a Ruskem. Dne 8. dubna 2010 ji v Praze podepíší prezidenti B. Obama a D. Medvěděv.
   Jako trucpodnik tryzny Putina a Tuska organizuje L. Kaczynský o tři dny později další tryznu v Katyňském lese. Řada Poláků se obává, že nepřiměřeným vystoupením zkomplikuje vztahy s Ruskem. I když čekali ještě ostřejší protiruský projev, zamýšlené jednostranné odsouzení paktu „Ribentrop – Molotov“ ze srpna 1939 při opomenutí, jak k němu přispěly vlády Francie a Velká Británie a zejména vláda Polska, nemůže nic dobrého přinést. Kaczynský zve na tryznu polské prominenty napříč politickým spektrem s výjimkou těch, kteří ostře kritizují jeho politiku. Naštěstí pro ně.

   Prokletí polské vládní letky
   Z polské vládní letky bolela hlava mnohé v Polsku dávno před 10. dubnem 2010, kdy v 8.56, později upřesněno na 8.41, při havárii prezidentského letounu zahyne prezident Kaczynský, 88 prominentů a 7 členů posádky. V prosinci 2003 havaruje vrtulník s premiérem Polska L. Millerem (SDL). Duchapřítomnost pilota zachrání život všem na palubě. Miller pak bojuje za přijatelnější podmínky vstupu Polska do EU na invalidním vozíku v Kodani a uspěje. Zdravý předseda vlády ČR V. Špidla bez boje akceptuje nevýhodné podmínky vstupu ČR do EU, zvláště pro zemědělství. V lednu 2008 se zřítí letoun s celým vedením polského vojenského letectva. Nepřežije nikdo. Nehody polské vládní letky plní polský tisk často. Zmaří i několik státních návštěv L. Kaczynského. Kwasniewský a Miller žádají vyřadit staré tupolevy, naposledy při nedávné cestě na inauguraci prezidenta Ukrajiny V. Janukovyče. Již před rokem 2000 je vyřadí ČSA, polský LOT a kdejaká letecká společnost, leč polská vládní letka ne.
   Okolnosti nehody prezidentského letadla se dosud vyšetřují. Letoun nedávno prošel generální opravou. Měl být v pořádku. Tryznu Kaczynský organizuje bez časové rezervy a bez variant. Bratru Jaroslavu telefonuje, že let probíhá v pořádku. Na letišti u Smolenska a následně v Moskvě mají těžkou hlavu: absence zařízení pro bezpečné přistávání v houstnoucí mlze činí přistání značně riskantní. Když ale uzavřou letiště, budou obviněni ze zmaření tryzny. Pilotům rozmlouvají přistání ve Smolensku. Bezpečné přistání nabízí letiště v Minsku, ve Vitebsku, v Moskvě. Pilot nevyužívá jejich nabídky. Jak poté v televizi řekne Miller, při takových letech pilot sděluje nejvyššímu z cestujících problematičnost přistání a ptá se na doporučení.
   Známý je let L. Kaczynského do Tbilisi na pomoc genocidní válce gruzínského prezidenta Saakašviliho proti Jižní Osetii 12. srpna 2008. Pilot odmítne letět se čtyřmi prezidenty a jedním premiérem na palubě na kavkazské válčiště. Pokusit se přistát na rozbombardovaném letiště v Tbilisi by byl hazard s životy všech účastníků letu. L. Kaczynský ho za to veřejně obviní ze zbabělosti. Pilot ale zůstane živ. Poslanec PiS P. Gosiewský 23. září 2008 interpeluje ministra obrany B. Klicha (PO), jak mohl přijmout do služby a ještě vyznamenat pilota, který odmítl splnit rozkaz prezidenta. Nyní Gosiewský letí na tryznu s prezidentem a zahyne. Stejně jako pilot českého podnikatele T. Bati, kterého v srpnu 1932 Baťa donutil s ním startovat v husté mlze: narazil do komína Baťovy továrny a oba zahynuli.
   Krátce před příletem prezidentského letounu nepovolí na letišti u Smolenska vojenskému letounu Il-62 přistát. Ruští letečtí navigátoři vyzývají pilota ke změně letiště. Marně. Hlavním pilotem tragického letu ke Smolensku je druhý pilot letu Kaczynského do Tbilisi. Jak moc prezident Kaczynský nutil pilota přistát ve Smolensku, nevíme. Letadlo třikrát obletělo letiště a pokusilo se přistát. Slétlo ale příliš nízko (nepoznal včas pilot, že letí nad roklí?), zavadilo levým křídlem o větve stromů, ač mělo být 80 m vysoko. Následoval pád, letadlo se rozpadlo a začalo hořet. Když se letištním hasičům podařilo požár uhasit, v troskách letadla nikdo nežil.

   Vlajky s černou páskou
   Po deváté hodině se zcela mění program polské televize. Vysílá jen o tragédii u Smolenska. Bez reklam vysílá plných devět dní! Stejně jako při úmrtí papeže Jana Pavla II. bije zvon Zikmund na krakovském Wawelu. Exprezident L. Walesa: „Je to strašné! Zahynula elita národa!“ Exprezident Kwasniewský: „Prokletý Katyň! Jaká strašlivá symbolika Katyň!“ První kondolují šéfové Ruska Medvěděv a Putin. Proud kondolencí do Varšavy sílí.
   Po třech dnech, 10. dubna 2010 odpoledne, se na letišti u Smolenska setkávají opět premiéři Putin a Tusk. Za jak tristních okolností! Nabízí zdrcenému bratru zahynuvšího prezidenta J. Kaczynskému, že na něj počkají s kladením věnců na místě tragédie. Odmítne, že chce sám. Poté projede kolem premiérů bez zastavení. Premiéři kladou věnce na místě neštěstí. Putin pomáhá zdrcenému Tuskovi vstát. Organizuje pomoc. Po kulturním kanálu vysílá ruská státní televize i na hlavním programu a v hlavním vysílacím čase polský film A. Wajdy Katyň.
   Vnitrobloky Varšavy Brodna jsou 10. dubna nezvykle prázdné. V poledne se objevují polské bíločervené státní vlajky, doplněné černými páskami. Domovníci své povinnosti znají. Na řadě budov v centru Varšavy se objevují černé vlajky. U prezidentského paláce houstnou davy lidí. Mnozí zapalují svíčky a kladou květiny. Pro dopravu se uzavírá ulice Krakowské předměstí. Připraveni jsou hasiči, sanitka, policisté i mobilní záchody. Rychle se sem přesunují prodejci svíček a květin od hřbitovů. Rozdává se mimořádné vydání Gazety Wyborczej a Metra. Tlačenice narůstá. Poblíž paláce jsem davem 15 minut uvězněn. Nestěžuji si. Ruku mi nedopatřením nezlomili, jako jednomu mladíkovi. Žádná svíčka není převržená. Květiny nejsou podupané. Neuvěřitelné. V neděli se statisíce lidí houfují u prezidentského paláce, na nedalekém Pilsudského náměstí a odpoledne i při trase z letiště Okécie, kde vezou rakev s prezidentem Kaczynským. Mnozí na rakev házejí kytky. Na možnost poklonit se rakvi prezidenta se v dalších dnech stojí mnohahodinové fronty. I když se fronta několikrát točí dokola, nikdo se nepokouší předbíhat. Ani těhotné ženy s nemluvňaty na rukou.

   Bůh sváru
   Je smutné, že se Poláci dokážou sjednotit jen v nejtěžších chvílích. Upřímně řečeno, bylo to až neuvěřitelné. Ještě v pátek 9. dubna večer se vedly žabomyší války a někteří politici byli na paškále novinářů. Po tragédii u Smolenska politické třenice utichnou. Polské politiky televize přenáší vesměs nefalšovaně zdrcené, bez rozdílu strany a názorové orientace. Mnoha polským politikům tečou po tvářích slzy. Někteří nejsou s to mluvit do mikrofonu.
   Přestože zahynuvší L. Kaczynský byl těsně spjatý s Varšavou a i z rodinných důvodů by měl být pohřben na varšavském vojenském hřbitově, nabídne krakovský kardinál Dziwisz, blízký spolupracovník zesnulého papeže Jana Pavla II., zdrcenému J. Kaczynskému pohřbít jeho bratra s paní „za mimořádné zásluhy“ o Polsko v katedrále sv. Stanislawa a Waclawa na zámku Wawel. V jedné hrobce tam odpočívají polští králové, v druhé polští velikáni. Generál T. Kosciuszko vedl povstání proti politice rozebírání Polska jeho sousedy v roce 1794. Literát A. Mickiewicz. Maršál J. Pilsudský v roce 1918 vybojoval obnovu státu Polsko, v roce 1920 ho smrtelně ohrozil rozpoutáním války proti sovětskému Rusku, 12. – 14. května 1926 utopil polskou demokracii v palbě z děl. Předseda polské exilové vlády v Londýně generál W. Sikorský 4. srpna 1943 zahynul při startu letadla z Gibraltaru, kterým se vracel z inspekce polských vojsk bojujících proti německým nacistům v severní Africe.
   Kaczynský jako kancléř rozvrátil kancelář prezidenta Walesy, jako primátor Varšavy rozvrátil její správu, jako prezident Polska ohrožoval jeho bezpečnost štvaním proti Rusku a nabízením Polska válečníku G. W. Bushovi mladšímu ke stavbě raketové základny proti Rusku, kryl četné nezákonnosti svého bratra, premiéra, a po jeho pádu válčil s novým premiérem Tuskem. S českým prezidentem V. Klausem bojoval proti Lisabonské smlouvě. Prosadil postavení Muzea Varšavského povstání, jež se ale pro neobjektivnost nedoporučuje.
   Záměr pohřbít Kaczynského na Wawelu těžce dělí polskou společnost. Téměř polovina Poláků je proti, poněkud méně pro, desetina nemá na věc názor. V Krakově demonstruje na 400 občanů odmítajících záměr pohřbít Kaczynského na Wawelu.

   Vzpoura Wawelského Smoka
   Krakovské letiště nemá velkou kapacitu. Připravovaný velkolepý pohřeb prezidentského páru za účasti snad všech hlav států světa vyvolává logistický problém. Zbytečně.
   Vzbouří se strážce Wawelu Smok (Drak). Normálně na nábřeží Wisly před svou jeskyní pod zámkem pokojně vypouští plameny. Nyní se rozhořčen obrátí na svou matku, královnu islandských sopek Heklu. Ta hekne na sopku Eyjafjallajokull a ta vychrlí obrovská oblaka prachu do velkých výšek, ledovec neledovec. Obrovský oblak prachu ve výšce 6–12 km se vydá na cestu do Evropy a postupně v ní zastaví letecký provoz.
   V sobotu 17. dubna se sejdou statisíce Poláků ve Varšavě na Pilsudského náměstí na velké tryzně za všechny oběti tragédie u Smolenska. V neděli se na Kaczynského pohřbu v Krakově mají sejít snad všechny hlavy států světa. Nesejdou se, i když odpůrci Kaczynského pohřbení na Wawelu upustí od dalších protestních demonstrací. Prezidenti odříkají svou účast jeden za druhým. Sopečný prach 6–12 km nad zemí ohrožuje leteckou dopravu. V 80. letech jednomu boeingu v takovém mračnu zhasly motory. Po katastrofě u Smolenska vládne hysterie. Nejde prý létat z USA ani z Lisabonu, byť gruzínský prezident Saakašwili na pohřeb přiletí z USA, ruský Medvěděv přiletí velkým letadlem z Moskvy, německý H. Kohler přiletí vrtulníkem, český Klaus přijede vlakem a autem, slovenský I. Gašparovič autem, marocký premiér přiletí malou cessnou a letadlem z Varšavy přiletí i rakve s nebožtíky. Jak správně poznamená Klaus, výbuch islandské sopky přišel mnohým politikům velice vhod. Kritika sporné Lisabonské smlouvy se prý nepromíjí. Podle některých si tu kalamitu v letecké dopravě hlavní proud evropských politiků vymodlil.
   Hned po skončení pohřbu se otvírá vzdušný prostor letiště v Krakově. Dost možná šlo o zbytečnou hysterii, ale vykládejte to po katastrofě u Smolenska. Po devíti dnech se Polsko začíná vracet pomalu do normálu. Televizní kanály jsou opět plné reklam. Až na výjimky se na ně nedá dívat. Pohřby obětí tragédie pokračují. V úterý pohřbí Smaidzinského, ve středu...

   Vše do normálu
   Na výzvu Wawelského Smoka sopka Eyjafjallajokull vyvrhne další mohutná oblaka prachu vysoko do vzduchu a znovu zastaví leteckou dopravu nejen nad Polskem. Krásné vymydlené nebe neušpiněné čmouhami letadel potěší nejedno srdce. Kapitáni dopravního letectví zuří. Prý s někým pořádně zatočí. Protože výhrůžku nespecifikují, spekuluje se. Podle kartářky s Wawelským Smokem, podle astrologa s islandskou sopkou, podle neznaboha s krakovským kardinálem. Kšefty utíkají a to se nepromíjí.
   Vylézají i zrůdy. Katolický kněz na mši vysloví lítost, že spadlo letadlo s prezidentem a ne o tři dny předtím s premiérem. Miliony Poláků se obrací v hrobě. Kačeří polská státní televize obviňuje Rusko z atentátu na prezidentské letadlo. Rusové prý zastavili elektronické přístroje v letadle. Podle jiné verze je vrak letadla u Smolenska podvržený a polská elita byla unesena na Sibiř. Že o tom nic nesvědčí a premiér Tusk se tomu vysměje? Nevadí! Vztahy s Ruskem se zlepšily a to musí změnit! Bratr zahynuvšího prezidenta, obávaný expremiér J. Kaczynský, zakládá předvolební kampaň na soucitu k sobě vzhledem k tragické smrti svého bratra. Konečně, proto kardinál Dziwisz nabídl poslední odpočinek jeho bratru na Wawelu.
   Běda, třikrát běda polské demokracii, pokud mu většina polských voličů 20. června uvěří. Jak řekl exprezident Kwasniewský, proklatá Katyň i po 70. letech zabíjí. Evangelický biskup, který celebroval ekumenickou mši za oběti letecké nehody u Smolenska ve Varšavě na Pilsudského náměstí, téhož dne při cestě domů zahyne na silnici.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]