Básník Vítězslav Nezval své vyznání městu nad Vltavou pojmenoval Pražský chodec a první vydání knihy doprovodil vlastními fotografiemi. Byla to malá detektivka najít některá místa, kde básník stiskl spoušť fotoaparátu. Ve žhavé současnosti, kdy se nám už zdařilo přeonačit kapitalismus v systém, o němž dosud ekonomické učebnice nic nepíšou, mnohá básníkem popsaná místa zachytit už nelze vůbec. Na magistrátě a v budovách obvodních úřadů totiž pracují územní plánovači a schvalovači.
   Jedna z největších developerských firem u nás se vychloubá zakoupením dalších pozemků v Praze a připravuje na nich, jak jinak, rezidenční bydlení. Kde jinde také mohou přebývat lidé než v atypických a rezidenčních přístřešcích. V dopravně vytížené Vodičkově ulici v Praze u zdí domů se mačkají zahraniční turisté, co si touží zvěčnit secesní fasádu bývalého obchodního paláce U Nováků, stejně jako sgrafita na Vyšší dívčí škole. Zásobování obchodů, kdy auta parkují na chodníku a často také na tramvajových kolejích, nutí chodce k nebezpečné chůzi v jízdní dráze. Zásobování totiž neprobíhá v noci, jak jinde bývá zvykem. Zřízení velkého obchodního centra Myšák Gallery s výjezdem do jednosměrné Palackého ulice zajisté nebylo vůbec moudré. Na výjezd se vlastně jaksi pozapomnělo s touhou získat další pozemek tam, kde je proluka. Stejně by se tak zvýšil počet vozidel vyjíždějících do přecpané a kratičké Palackého ulice. Současná služba asistující při výjezdu zásobujících aut má svoji mzdu připočtenou v ceně zboží. Městem jít a koukat. Procházka územních plánovačů se zřejmě nekonala.
   Několik úprav bývalého obchodního domu Máj neubralo nic z jeho zásobovacích potřeb. Jednosměrná zásobovací tepna s názvem Vladislavova ulice je v závětří obchodního domu stojícího na rohu ulice Spálené a Národní třídy. Je přecpaná čekajícími auty s luxusním tovarem. Sousední Palác Škoda, v němž po léta měla sídlo společnost ČEZ a jenž je nejdražší budovou v Praze, ne a ne uhnout! Palác se prodal za částku zhruba 3,5 miliardy korun. Luxusní nájem v budově nyní uhrazuje pražský magistrát společnosti, v níž působí podnikatel Sebastian Pawlowski. Společnost rovněž vlastní sousední pozemek, na němž vyroste, jak jinak, multifunkční budova, co Palác Škoda zakryje. S vyfocením je tedy třeba si pospíšit. Problematické zásobování bývalého obchodního domu Máj, nyní MY, se navýší. Anebo bude zásobování probíhat s využitím pohyblivých schodů metra ve stanici Národní? Jako by nestačily parkovací starosti při návštěvě magistrátu vchodem z Jungmannovy ulice! Příjezd k plánované multifunkční budově existuje totiž pouze rovněž Vladislavovou ulicí. V jakémsi betonovém a pročuraném parčíku s také již zlikvidovanou fontánou se přímo pod okny magistrátu pohybovala, či spíše poposedávala různá individua. Strážníci se zase občas věnovali špatně zaparkovaných automobilům. Nelze porozumět myšlení územních plánovačů, kteří odstoupili od úmyslu zřídit zde, v centru města, zelenou oázu a místo odpočinku. Na tomto místě je třeba vyslovit poděkování mnichům z blízkého kláštera, že při putování městem mohu alespoň na chvíli spočinout na lavičce ve Františkánské zahradě…
   Městem jít a koukat. Zřejmě na tohle na magistrátě nikdo nemá. Vchod do Paláce Škoda z Charvátovy ulice si dokonce zahrál ve filmu s Oldřichem Novým a zazněla v něm písnička Slunečnice v podání Inky Zemánkové. Vchod do paláce měl ve filmu představovat hotel Modrá hvězda. A ještě něco. Už nyní se vedle karosérií aut velice obtížně Charvátovou ulicí pohybují a proplétají návštěvníci populární pivnice U Jelínků. Z atiky na střeše paláce nad vchodem z Jungmannovy ulice ještě v 60. letech minulého století zmizela plastika z dílny sochaře Otto Gutfreunda. Ta byla na budovu umístěna v roce 1927. Plastika představující okřídlený šíp a několik kol je zatím uložena ve sbírkách. Tu si magistrát nepronajal.
   Městem jít a koukat. Mnozí ale nikdy neuvidí.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]