Tři osobnosti, které pohnuly Českem: Obama, Medvěděv, statkářka Havránková.
Privatizují slzy, krev, předlouhé pohřby v Polsku. V zámlkách našich „aktivistů“ a mnohých moderátorů – nevykonaná pomsta.
Sdělovací prostředky, buďte požehnány!
Vpravo, nad hlavou řidiče autobusu, stojí úřední nápis: „Vystupujte, prosím, zadními dveřmi!“ Slovo „prosím“ je přeškrtnuto.
Topolánkovština se ujala.
Podivuhodný muž. Při produkcích amatérského divadelního spolku nečekaně vstupoval na jeviště a ujímal se iniciativy. Přerozdělil role. Zcela překroutil ideu díla a popletl realitu kusu.
Sklízel bouřlivý potlesk, jindy zlověstné ticho. Služba u vchodu, výhradně určená k jeho zadržení, ráda zanedbávala svůj úřad.
Je nesmrtelný. Mohl by se psát coby nezávislý publicista, aktivista a dramatik.
… Lámu si hlavu se službou u vchodu.
Takže radar bude. Tedy válka mimo území onoho státu.
„Děs, co se šeptá!“ (Shakespeare).
Vztyčené prostředníčky. Zdraví jako zboží. Přitakávání drogové scéně. Korupce jako tolerovaný civilizační jev. Peníze až především. Soumrak českého hokeje. Pohrdání šedinami. Vajíčkové války. Rámus na veřejných shromážděních. Volby nanečisto. Virtuální demonstrace. Virtuální dějiny. Dispečink lidských pochodní. Nanečisto.
Je dobré včas pochopit, na které dveře zaklepat.
V neděli 9. května, v slavnostní den konce druhé světové války, proběhla na stanici Rádio 6 beseda, tématicky vymezená pouhým jménem jednoho z účastníků, pana Šetiny.
V nitru všech bývalých, současných a budoucích nositelů „rudých knížek“ dřímá zločin.
První skupinu, lnoucí v minulosti ke straně z prospěchu, lze po provedení kajícných úkonů tolerovat. Druhou skupinu, těch uvědomělejších, když už se ji nepodařilo ztrestat dříve a jinak, do veřejného, morálního ráje českého kapitalismu nepřipustit. Ani po smrti. Jejich čest je poskvrněna navždy.
Vedoucí místo na toto téma v diskusi držel věhlasný student plzeňských práv, pan Marek Benda.
Autor: JAROSLAV POSPÍŠIL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |