Před pár lety jsem si koupila román Člověk kopie. Děj se začal odehrávat stejně pomalu, jako začínají prázdniny znuděného středoškolského učitele v rozžhaveném červencovém Lisabonu. Ale komu čest, tomu čest, autor mě udržel v ději a nelitovala jsem. Najednou dostal děj spád a knížku jsem nemohla odložit ani na chvíli, ale to by ani nic nebylo. Dočetla jsem poslední stránku a... zůstala jsem v ději. Kudy jsem chodila, přemýšlela jsem, kdybych byla jednou z postav já sama a jestli náhodou nejsem... Nezdravila jsem známé na ulici, tak hluboko jsem zůstala trčet v ději knihy...
Ještě před Člověkem kopií jsem četla Kristovo evangelium, Obklíčení Lisabonu, Baltasara a Blimundu, Slepotu a několik dalších knih. Jedna lepší než druhá.
Se Saramagovými knihami jsem se seznámila v Řecku. V češtině je dostupný pouze Baltasar a Blimunda (Odeon 2002), kniha, za kterou byl Saramago oceněn portugalským PEN klubem a která jej proslavila po celém světě. V roce 2010 vyšla v nakladatelství Plus Slepota. Ve slovenštině v roce 1989 vyšla Pověst o klášteře.
V posledních letech jsem byla v kontaktu s nadací José Saramago a přes facebook i s autorem samým.
Až jsem se dozvěděla, že v pátek 18. června 88letý spisovatel zemřel ve svém domě na ostrově Lanzarote, obklopený rodinou a členy nadace, kterou založil z peněz za Nobelovu cenu.
Bude mi chybět...
Hold KS Portugalska José Saramagovi
Smrt José Saramaga znamená nenahraditelnou ztrátu pro Portugalsko, pro portugalský lid a portugalskou kulturu.
Intelektuální, umělecký, lidský a občanský rozměr José Saramaga z něho činí jednu z nejdůležitějších postav našich dějin.
Jeho rozsáhlé, pozoruhodné a neobyčejné literární dílo – vyznamenané Nobelovou cenou za literaturu v roce 1998 – zanechává nesmazatelnou stopu v dějinách portugalské literatury, ve které představuje jedno z nejvýznamnějších jmen.
Tvůrce Dubna (Karafiátová revoluce, pozn. překladatele), jakožto aktivní účastník boje proti fašismu, pokračoval v této činnosti v období po Dni osvobození, jako protagonista revolučního procesu, který toužil po hluboké a pozitivní změně naší země, budováním demokracie, jež by měla mít za základní východisko obranu zájmů pracujících, lidu a země.
José Saramago byl členem KS Portugalska od roku 1969 a jeho smrt je ztrátou pro celý kolektiv komunistické strany – pro stranu, kterou považoval za svou až do konce svého života.
Tajemník ÚV KS Portugalska pociťuje hlubokou bolest a hořkost nad smrtí soudruha José Saramaga a vyjadřuje svou nejpřímější soustrast jeho ženě Pilar del Rio a dalším členům rodiny.
Politická komise Komunistické strany Portugalska
Připravil vk
Autor: VĚRA KLONTZA-JAKLOVÁ
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |