Mnohý čtenář Haló novin v uplynulých týdnech a měsících se zájmem sledoval obsah příspěvků z pera Tomáše Vlka. V současnosti má možnost se s nimi uceleněji seznámit v publikaci, která nese název VLKOVY ÚVAHY. Jde o soubor 31 úvah ukončených epilogem, které jsou věrným obrazem uplynulých dvaceti let, těch let, které pravicové sdělovací prostředky denně prohlašovaly jako velké vítězství »dobra nad zlem«.
Vlkovy úvahy se týkají mnoha oblastí života naší společnosti, jsou cenným obrazem toho, co bylo slibováno mnohými osobnostmi po listopadu 1989. Jsou věcnou kritikou, odhalují v mnoha desítkách příkladů lži, polopravdy, neobjektivní přístupy, které denně pozorný čtenář tisku či posluchač rozhlasu a televize sleduje, správně řečeno »musí« sledovat, i když nesouhlasí s jejich obsahem. Ne však každý, a těch je většina, vyslovuje se k nim kriticky jen slovně. Tomáš Vlk však patří mezi ty, kteří nemilosrdně odhalují zmíněné lži, polopravdy a neobjektivitu.
Před čtenářem doslova defilují desítky osobností. Kdybychom uvedli jejich přehled podle abecedy, tak od Marka Bendy až po Miloše Zemana odhalují jejich »moudra«, vyřčená při mnohých příležitostech, ke kterým pravděpodobně mnozí by se dnes raději nehlásili. Ale nemylme se. Většina z nich neustále své antikomunistické názory a stanoviska dále rozvíjí. A že je tomu tak právě před volbami, není třeba zdůrazňovat.
Do popředí vystupuje Václav Havel, který si hraje na naši věčnou morální autoritu, na filozofa, jímž vlastně nikdy nebyl, na znalce národohospodářských věd, jímž se nikdy nestal. Co rad v rozhlase i televizi dával... a dnes se o mnohých občanech vyjadřuje jako o Čecháčcích. Jistě jeho dobře placení pomocníci sledují, jaké názory sdílí většina občanů, jak jsou plněny sliby dávané i jím po listopadu 1989. A je otázka: tlumočí mu je? Vlkovy úvahy jim k tomu poskytují desítky faktů a zajímavostí.
Je dobré uvést, že v závěrečné části této publikace se připomíná, co si lidé s klíči v rukou na promrzlé Letenské pláni přáli, že to byly zcela jiné představy, než jaká je současná realita života. Je připomenut Jan Werich, který sdělil, že moudří lidé vědí, že nemáme mít nic za definitivní. Všichni se na dočasném poznávání spolupodílíme.
Vlkovy úvahy jsou skromné dílo, ale jeho autor právem zaslouží ocenění.
Autor: FRANTIŠEK KOVANDA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |