Poezie je jedna, a přece vždycky i dvojí. Obojí, co si budeme povídat, mámivá, tedy nebezpečná. Jedna zjevně přístupná. Manon. Mámivá Manon. Na první pohled bez hlubšího tajemství. Teprve při dalším, desátém, tisícím čtení, ke kterému se spěchající recenzenti a hlubokomyslní konkurenti nikdy nedostávají, a proto jí opovrhují, dává dohlédnout až na dno lásky, života, smrti. Druhý způsob první fázi vynechává; láká, mámí, provokuje už svou těžkou přístupností, málomluvností, tajemností; nesnadností. To je způsob, jímž se do české poezie nyní vlamuje David Voda sbírkou SNĚHY A DALŠÍ (Fra, Praha 2010).
Voda provokuje českého (a patrně i slovenského) čtenáře už tím, že větší část knížky napsal slovenštinou Moravana, který prožil část mládí na Slovensku a slovenštinu si zamiloval do té míry, že básně horoucího milostného vyznání se mu docela přirozeně psaly slovensky; slovenštinu zvolil jako obřadní jazyk lásky, jazyk, do něhož se mu pletou výrazy na Slovensku chápané jako čechismy, ale i slova a obraty z němčiny a italštiny (rodných řečí Sabiny, jíž je cyklus dedikován) a z dalších jazyků. Jazykové ozvláštnění tu signalizuje mimořádnou a až evangelně univerzální misi lásky.
Vodova slovenština není literární, načtená, ale odposlouchaná (odtud to mylné nocov m. nocou). Při maximální lakoničnosti je přirozeně mélická: „TRI KNÔTY, sviečka / jabĺčko a ta dole / horúca / ty // neni som pomýlený, iba / pre teba: hľadám // nová mená / stilleben upratám - / vita nuova.“ Děje lásky a milování se ozvláštňují i historickými reáliemi: hle, dráždivými Drážďanami: „sliním prst... / takto kry tvojho lona nezraním / po náletu fosforových slov // do teba vrásť.“ Stejně něžně brutální jsou i další přesahy: „BEZ TEBA groznyj / moje meno je sarajevo / kaliningrad // si moja / duma / bez domova / odľudná / das rheingold.“
Druhou část sbírky, Leden, tvoří sedmnáct básní v próze, dedikovaných synu nemluvňátku, Čipískovi; ta je psána česky. Tady znamenají ozvláštnění naopak próza a čeština pozorných stručných, a přece důkladných záznamů dní od devátého do posledního ledna 2009; záznamů zázraku obyčejných dní; a přiznaná básnická inspirace: 30/1 místo záznamu citát z povídky E. A. Poea.
David Voda. Sněhy jsou pevné skupenství vody. Nomina omina. Živá voda, pálivé sněhy.
Autor: MILAN BLAHYNKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |