Jak bych
co nejnázorněji na Právnické fakultě univerzity milovaného liberalismu (takzvaném PFUMLu) vysvětlil, co to je
DOKONALÉ PŘIZNÁNÍ?
No jak! Zadal bych posluchačům, aby napsali esej na téma Fairtrade. Samozřejmě by z Internetu opsali, že to je organizované sociální hnutí česky zvané Spravedlivý obchod, které „podporuje férovější přístup k mezinárodnímu obchodu“, a že jeho cílem je „dát šanci lidem z rozvojových zemí vymanit se vlastními silami z chudoby a žít důstojný život.“ Pilní by si z Internetu vypsali i adresy fairtradových obchůdků NaZemi a nejpilnější by snad dokonce v Brně zašli do Pekařské 16 přesvědčit se, jak ten obchod kvete, ba i v Trutnově do Úpické 163, ale tam by se museli strefit do některého ze dvou dní v týdnu, kdy mají otevřeno, anebo se na návštěvě obchůdku tak ušlechtilého hnutí předem domluvit. Naštěstí v soukromých učilištích na pány necloní žádná chudina výhledy na nekonečný růst růstu, a tak by si posluchači z Wikipedie, výpisky z níž látají své elaboráty, našli i jistotu k uklidnění: procento Férového obchodu sice ve světovém měřítku roste, ale beztak zatím dosahuje jen „0,01 % podílu na celosvětovém trhu“, a není třeba se obávat, že by „spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily“, neboť „například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu“. A to svět založený na trhu přece nikdy nepřipustí. Takže by rázem bylo jasno, cože se tu přiznává a co je to dokonalé přiznání: žijem ve světě, v němž musí převládat obchod nespravedlivý, jinak by se ten svět zhroutil. Kdyby obchodování světa, k životu v němž jsme odsouzeni, bylo spravedlivé, nikomu by nikdy nemohlo ani napadnout zakládat hnutí Férového obchodu. Sám pojem Férový obchod by byl absurdní, nikdo by mu nerozuměl. Kdo zakládá fairtrade, chtě nechtě dokládá, že všecek ostatní světový obchod je ničemnost. Ještěže tu jsou velké obchodní řetězce, které už vzaly záležitost do svých neviditelných rukou a nekřesťansky vydělávají i na hnutí férového obchodu. Štěbetá o tom už i Wikipedie: „Řetězce využívají toho, že lidé jsou ochotni kupovat výrobky Fair trade i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označením Fair trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry (L 2,74 za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru). Podle odhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba L 1,40 za kilogram, tedy vydělával na každém kilogramu banánů 4 libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každý kilogram nasbíraných banánů asi 32 pencí.“ Že by se takto nedokázali chovat nejen manažeři řetězců, ale i přinejmenším někteří drobní podnikatelé? Takže hurá do krámů se zbožím dražším, protože spravedlivě zaplaceným těm, kdo je vypěstovali, sklidili a poslali do vyspělého světa! Dozná se snad někdo, že cedulku Fair Trade si prostě dal natisknout a tím falešným certifikátem zdobí zboží zaplacené velice neférově, jen aby hodné důvěřivé pitomce oškubal mnohem důkladněji než při obchodování přiznaně neférovém?
Autor: alch
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |